27. a 28. den: Víkend ve znamení rvaček
"Tak jak bylo v buňce?" ptal jsem se Vojty v neděli večer, když se vrátil z dvanáctihodinové služby z pražské zoo. Po velmi náročné šichtě mu nebylo dvakrát do řeči, ale jeho první stručné vyjádření jen potvrdilo to, co jsem svými občasnými návštěvami na webu Odhalení viděl: "Hlavně se honili a rvali jak koně."
Nikdy jsem neviděl se koně rvát, ale musí to být něco strašného, když to vstoupilo mezi lidová rčení. Rozhodně v gorilí rodince kýžený mír zbraní nenastal. Dle všeho hlavně Shinda s Kambou mají pocit, že není vše tak, jak by si představovaly. Přitom je - alespoň nám divákům - více než patrné, že Shinda skutečně udrží výsostní postavení mezi samicemi a boj o poslední místo by se měl soustředit na Kambu a Kijivu.
Dlouho nám všem vrtalo hlavou, proč se Richard tak bojí a hlavně proč ho pořád pronásleduje daleko slabší Kamba. Na vysvětlení Richardových obav si budeme muset počkat, i když řada názorů padla. Třeba:
- Nechá holky, ať si to vyřídí mezi sebou, co by se do toho pletl, jeho místo je nezpochybnitelné.
- Respektuje stáří Kamby, a proto si na ni nedovolí.
- Má špatné zkušenosti se starou samicí (matkou?) z mládí.
- Není na staré.
- Nejdál dojde, když se bude zdráhat.
Reálné vysvětlení chování Kamby podal Marek Ždánský: "Vypadá to, jako by si Kamba uvědomila Richardův strach a řekla si. Když ho přemůžu, dostanu se na jeho místo čísla jedna ve skupině. Nebudu se muset zabývat ostatními samicemi." To se jí zatím nepovedlo.
