Znáte "šášeň lodní"?

21. leden 2003

To slovo vzbuzuje různé asociace, je to něco neurčitého, měkkého, střapatého, prostě takového divného. Šášeň - je to něco jako třáseň?

Šášeň je sice měkká, ale velmi určitá a lidmi mnohokrát proklínaná. Plným českým jménem je to šášeň lodní. Je to živočich, a sice měkkýš z příbuzenstva rybničních škeblí. Nevypadá však na olasturovaného měkkýše, protože je spíš červovitého tvaru. A z lastur jí zbyly na předním konci těla dvě malé, velice tvrdé lasturky, kterými se šášeň zavrtává do dřeva. A v tom je celá ta tragédie.

Nedají se ani vyčíslit škody, které už způsobily šášně na dřevěných lodích, pilířích přístavních hrází a jiných dřevěných stavbách pod hladinou moří. Kolik lodí už šášně potopily tím, že je prostě provrtaly! A obrana proti nim je svízelná. Kovové nebo alespoň kovovými deskami nebo pláty pobité lodi nejsou v nebezpečí, ale až donedávna v celé historii námořní plavby byly šášně největším nepřítelem lodních stavitelů a hlavně uživatelů dřevěných lodí. A ve skutečnosti tyto obrovské škody působí na přístavních zařízeních ještě dnes, i když lodi jsou už většinou kovové.

Šášeň dvěma malými lasturkami, které má na předním konci těla, působí jako vrtákem. Postaví je proti sobě a zavrtává je do dřeva, které tráví. Šášně mají totiž v zažívacím traktu symbiotické bakterie, které jim pomáhají rozkládat celulózu. Ještě dnes je šášeň velice vážným nepřítelem všech přístavních zařízení, protože málo platné, nejlepší přístavní mola se pořád dělají z dřevěných kůlů. Když na ně narazí loď, nerozbije se, protože dřevo péruje, je to něco úplně jiného než beton. Lodní stavitelé používají dřevo mnohem raději zvláště u malých lodí. Dnes se proti šášním brání tak, že se dřevo na lodích napouští silně jedovatými roztoky. Ovšem zase se objevuje otázka, do jaké míry to působí na život v moři. Je jisté, že účinná obrana proti šášni vůbec neexistuje, a dokonce i mořská archeologie má veliké potíže, protože kvůli šášním se v mořských hlubinách nedochovaly žádné ztroskotané dřevěné lodi, na rozdíl od sladkovodních jezer a řek, kde se tu a tam nějaká loď najde. Kdyby ležely v mořské vodě, určitě by je šášně dávno spotřebovaly.

Sladkovodní obdoba těchto dřevožroutů naštěstí neexistuje. Takže ve sladkých vodách je dřevo, které je stále potopené pod vodou a není vystavené střídání vlhkosti a vzduchu, v podstatě v bezpečí.

autor: František Urban
Spustit audio