Zmizelé židovské příběhy

Kameny zmizelých v Luži - lékařka Pesie Elisonová Kopperlová

Židovská primářka Pesie Elisonová byla pro děti, zavřené v léčebně na dlouhé roky, láskyplnou lékařkou, která dokázala mírnit jejich smutek a stesk po rodičích.

Pesie Elisonová přišla do léčebny na Košumberk v roce 1930, po studiích medicína na pražské Karlově univerzitě. Pocházela z Kišiněva (dnešní Moldávie), kde se v roce 1902 narodila do rodiny židovského právníka.

V roce 1935 získala atestaci pro choroby plicní a tuberkulózu a práce v léčebně se jí stala smyslem života, v léčebně nejen pracovala, ale na jednom pavilonu i bydlela. O to krutěji ji zasáhl příchod nacistů. V roce 1939 byla v důsledku protižidovských opatření poslána na nucenou dovolenou a o dva roky později do výslužby z rasových důvodů.

V prosinci 1942 nastoupila s ostatními lužskými židy do transportu do Terezína. Tam  zůstala necelý rok. Není doloženo, kde se seznámila s židovským lékařem Bernardem Kopperlem z Proseče (která spadala pod židovskou obec v Luži), zda se znali už před válkou, nebo se potkali až v Terezíně. Jisté je, že se nechali potají oddat.

V prosinci 1943 byli Pesie i Benno zařazeni do transportu do Osvětimi. Benno pobyt v Osvětimi nepřežil. Pesie měla více štěstí, při selekci byla vybrána jako práceschopná a putovala do dalšího tábora – Christianstadt. Konce války se dočkala v Bergen – Belsenu. Měla chatrné zdraví, bylo jí 41 let, byla vdova bez rodiny, nežili už ani její rodiče, ani bratr. Jediným příbuzným byl Bennův bratr Karel Kopperl, který odešel do USA ještě před válkou.

Osmiletý Jaroslav Vik v léčebně TBC v Košumberku

Zpátky v Košumberku

Pesie se vrátila do léčebny v Luži (Košumberku). Zde se její rodinou, jejími dětmi, stali malí pacienti, kterým zasvětila celý zbytek svého života. Stala se primářkou pavilonu B (dnešní pavilon E) a její přístup k dětem byl skutečně mimořádný. V chladných dobách socialistického zdravotnictví, kdy byly děti izolovány od rodičů i okolního světa často řadu měsíců, byla plná empatie a laskavosti.

Sama Pesie byla na konci života duševně těžce nemocná. Tragický osud a válečné zážitky se k stáru ozývaly stále bolestněji.

Zemřela v psychiatrické léčebně v Praze v 70. letech minulého století a je údajně pohřbena na hřbitově na Malvazinkách.

(Informace k osudu Pesie Elisonové poskytla Alžběta Langová ze Státního okresního archivu v Chrudimi.)

Spustit audio

Související

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.