Zimní přikrmování ptáků – 2. část
Sehnat v zimě potravu je pro živočichy mnohem obtížnější než v létě. Někteří ptáci za potravou odlétají do teplejších krajin, jiní musejí zimu u nás nějak zvládnout. Pomoci ptákům přežít zimu můžeme i my. Jak na to jít správně, prozradil Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.
Které ptačí druhy bychom mohli na krmítku očekávat?
To záleží do značné míry na tom, kde krmítko máme umístěné. Pokud je uprostřed husté městské zástavby, druhů tam bude přilétat relativně málo. Mohou to být některé sýkorky (koňadra, modřinka), vrabci, kos, hrdlička zahradní - o moc víc těch ptáků nebude. Pokud máme zahradu, nebo je krmítko umístěno na okraji parku či dokonce někde na venkově, spektrum druhů bude podstatně větší. Zejména zrnožraví ptáci, jako jsou strnadi nebo pěnkavovití (zimní host pěnkava jikavec, pěnkava obecná, zvonek zelený, stehlík, čížek, dlask, velice nápadný, velký pták). K tomu potom ptáci, kteří se živí hmyzem, ale zůstávají u nás, typicky třeba strakapoud, brhlík atd., všichni ti se mohou na krmítkách objevit. Pokračovat bychom mohli vzácnějšími druhy. Pokud za krmítko budeme považovat i jablka volně položená na zemi na zahradě, což je zcela regulérní způsob krmení, tak tam budou kromě kosů třeba i drozdi kvíčaly, mohou přiletět brkoslavové severní, může se objevit ledacos.
Co ptákům chutná?
Ptáci v zimě potřebují zejména hodně energeticky bohatou potravu, protože mají malá tělíčka a tím pádem veliké tepelné ztráty. Zvlášť vidět je to v chladných dnech, kdy je přes noc teplota -15oC, -20oC nebo i méně. Takoví ptáci, jako třeba králíček obecný, nejmenší pták, který u nás zimuje, mohou přes jednu noc ztratit až třetinu své vlastní váhy! To znamená, že se přes den musejí vykrmit, nabrat celou třetinu své tělesné hmotnosti, kterou potom přes noc spotřebují. To je velice jednoduché vysvětlení, proč všichni ptáci na krmítkách dávají přednost slunečnicovým semenům jako naprosto univerzálnímu krmení. Je to snadno využitelná energie, kterou v tomto období potřebují. Kromě toho můžeme přikrmovat i jinými semeny, záleží na tom, kteří ptáci budou na krmítko chodit a která semena budou preferovat. Dobré krmivo je třeba pohanka – je měkká, dobře se ptákům zpracovává. Ale v podstatě cokoliv, co můžeme koupit v obchodech s krmením pro ptáky, prodávají se například různé směsi.
A co ryze lidské potraviny, třeba pečivo, těstoviny?
To je věc, která na to krmítko nepatří. Nebo s velikým rozmyslem.Většinou se jedná o potraviny slané a sůl je ve větších množstvích jedem. Musíme si uvědomit, že pro ptáky, s jejich maličkým tělíčkem, je sůl jedovatá i v mnohem menší dávce. Například pro čížka je smrtelná dávka jedno zrníčko soli ze slaného rohlíku. Pokud chceme třeba přikrmovat kosy vařenými bramborami, což je zcela v pořádku, je potřeba je vařit v neslané vodě. Stejně tak je to s těstovinami. Pokud se v našem okolí vyskytují zimní hejna havranů, tito větší ptáci zpracují odřezky masa, ať byly uvařeny jakkoliv, ale neměli bychom je cíleně těmito potravinami krmit.
Jak často bychom měli krmítko čistit?
Měli bychom to dělat denně a měli bychom krmit tak, aby každý den zůstalo krmítko aspoň na chvíli prázdné. Snad s výjimkou těch úplně nejmrazivějších dnů. A pořád bychom se měli držet hesla, že ptáky přikrmujeme a ne překrmujeme. Když jim necháme část dne, kdy krmítko bude prázdné nebo zbude to, oč ptáci evidentně nestojí, to je právě čas, kdy ho můžeme vyčistit.
Do krmítka tedy nepatří nic slaného, je něco dalšího, co do krmítka rozhodně nepatří?
Není potřeba dávat v zimě ptákům vodu, zvlášť ne ohřátou, na to nejsou zvyklí. A samozřejmě kořeněné potraviny.
Je dobré přikrmovat i větší, třeba vodní ptáky? Kam za nimi přijít a čím je přikrmovat?
Přikrmování vodních ptáků, to je samozřejmě úplně jiná kapitola. Tam je krmení nejjednodušší. Můžeme jim dát starší pečivo – ne úplně tvrdé, aby jim neporanilo jícen při polykání, ne úplně čerstvě koupené, nadrobené na rozumně velké kousky, aby je ptáci mohli bez problémů spolknout. Kachní žaludek je pověstný, kachny skutečně zpracují ledacos, třeba i ty těstoviny, pokud nám zbudou, a to i když jsou uvařené ve slané vodě. Tím, že jsou to vodní ptáci a jsou zvyklí se pohybovat i na moři, zpracování soli, která se jim dostává do těla, je u nich bezproblémové.
Úplně tvrdé rohlíky tedy nejsou pro vodní ptáky dobrým krmivem?
Asi je lepší je trochu navlhčit. Ony se ve vodě velmi rychle nasáknou, ale krmíte-li na břehu a kousky krmení do vody nepřijdou, nebo kdyby byl kousek příliš velký a pták by ho sezobl dřív, než změkne, potom by mohlo dojít ke zranění. Je tedy dobré krmení promyslet, abychom spíše neškodili.