Žebříček hodnot polské mládeže
Kraď, když můžeš. A lži, protože to usnadňuje život - těmito pravidly se řídí dnešní mladí Poláci. Perestrojku v Sovětském svazu zahájil Vladimír Iljič Lenin a Lech Walesa byl prezidentem USA. Když spousta polských středoškoláků volila při posledních maturitních testech právě tyto odpovědi, došli místní politici, vědci i média k názoru, že něco není v pořádku a začali se zajímat, jaká nová generace to vlastně vyrůstá.
List Gazeta Wyborcza to vzal "od podlahy". Novináři se zeptali skupiny mladých na jejich životní pocity, představy a názory. Výsledky pak sestavili do jakéhosi "desatera", které se dosti liší od svého biblického vzoru - nejen proto, že se v něm o Bohu moc nemluví. I nejtradičnější požadavek Desatera "cti otce svého i matku svou" přijímají mladí Poláci už jen s výhradami. "To přece nefunguje jako automat. Nelze jen říci - jsem tvůj otec, tvá matka. No a co? Za to tě mám ctít do konce života? Už nic víc jako rodič nemusíš?" To řekla listu Zuza, jedna z tázaných dívek. Jiní se vyznávali ze své nedůvěry a nenávisti k oběma rodičům nebo k jednomu z nich.
Biblické přikázání "Nezabiješ" rozdělili mladí na dva příkazy: nezabíjet jiné - a "nezabíjet sám sebe". Co to znamená, vysvětlil jeden z tázaných mladíků: "Přemlouvat k užívání narkotik je také zabíjení - krok za krokem". Tomu člověk musí čelit, zejména proto, že "dnes skoro každý něco užívá, ale říká, že to není hřích, protože to není v Desateru". Odolat není tak snadné, jak přiznala jeho kolegyně Lidka. "Já umím říct ne. Ale jednou mne donutili. Dali mi cigaretu do pusy. Jeden kluk mne držel, druhý zapaloval," řekla. Úcta k rodičům a postoj ke smrti druhého se aspoň stýkají s požadavky biblického Desatera. V jiných ohledech se od něj mladí Poláci výrazně odchylují, nebo mu přímo protiřečí. Nejvýrazněji se to projevuje u postoje ke krádeži, kterou bible i stát ostře zakazují.
"Nedá se nekrást. Být příliš v pohodě se nevyplácí. Moji mámu vyhodili z práce, protože její vedoucí něco spískala a pak to svedla na mámu, jako by ona něco ukradla," řekla Lidka. Další mluvčí, Swistak, nabídl i "ideové" zdůvodnění: "Supermarkety samy provokují ke krádeži. Ta hojnost je prostě příšerná." Jejich vrstevníci tvrdili, že kradou proto, aby se blýskli před jinými a mohli patřit k partě anebo proto, že si na krádež už tak zvykli, že nedokáží nevyužít příležitosti.
Ještě vstřícnější je postoj ke lhaní. "To jsem ovládla dokonale - zvládám lhaní bez mrknutí oka," tvrdí Lidka a Jude jí sekunduje: "Lež umožňuje snadněji žít." Tolerantní postoj ke lhaní prý podporuje sám život. "Lež nás obklopuje ze všech stran. Stačí zapnout televizi a poslouchat reklamy," vysvětluje Giecik. I přikázání "Nesesmilníš" a další sexuální tabu jsou v převážně katolickém Polsku už jen minulostí, aspoň pokud lze soudit z řečí mládeže. "Je příliš moc pokušení, aby se to dalo dodržovat," soudí o zákazu cizoložství mladík, který si nepřál být jmenován. Pro jeho vrstevnici Kryšu je důležitá ctnost, ta však hlavně znamená, že "je třeba vědět, kde a s kým - je nutné chránit svoje tělo".
Mladí Poláci citlivě reagují na společenské změny, které části lidí umožňují okázale předvádět své bohatství. To jsou "vejtahové", kteří ze sebe dělají ty "nej". Nejlepší, co člověk může udělat, je nevšímat si jich a nezávidět jim. Horší je, když bohatí (ale nejen oni) ztrácejí úctu ke svému okolí. "Ti lepší často využívají své postavení. Mému otci šéf pořád říká: ´Když se ti něco nelíbí, tak máš padáka - na tvoje místo čeká pět dalších´," stěžuje si mladík Marlon.
