Žalmy
Kniha žalmů je sbírkou 150 různých zpěvů, nářků, modliteb (oslavných, děkovných, naříkajících, či liturgických) z různých období izraelských dějin. V hebrejském kánonu stojí na začátku jeho třetí části zvané Ketubím (Spisy) a patří k izraelské poetické a mudroslovné literatuře. Poezie v žalmech není tvořena rýmem, ale formálním znakem zvaným paralelismus membrorum, což znamená, že verše jsou obvykle dvoučlenné a oba členy jsou k sobě určitým způsobem přiřazeny.
Kniha se dělí na pět částí (1 - 41, 42 - 72, 73 - 89, 90 - 106, 107 - 150), z nichž každá je ukončena doxologií ("požehnán buď Hospodin") a slovem "amen". Dále je možno žalmy dělit podle obsahu na davidovské, vztahující se k událostem ze života izraelského krále Davida (celkem 73 žalmů), na tzv. poutní písně (120 až 134), na žalmy elohistické užívající pro Boha slova Elohim (42 až 83) a na žalmy oslavující Hospodina-Krále (93 až 99). Některé žalmy se nedají zařadit do žádné skupiny a jsou tak prostě výrazem izraelské mudroslovné a poetické tvorby.
Dobu vzniku jednotlivých žalmů je obtížné určit. Badatelé se většinou spokojí se zařazením do doby předexilní nebo poexilní a i to je často jen přibližné. Teologie knihy žalmů není nijak systematická a není možné ji nějak obecně shrnout. Žalmy jsou individuální skladby s různým teologickým významem. Žalmy patří v Novém zákoně k nejcitovanější starozákonní knize a jejich význam a oblíbenost dosvědčuje i to, že byly mezi prvními z knih Starého zákona, které se překládaly do národních jazyků.
Systematický výklad Žalmů
- Blaze muži, který se neřídí radami svévolníků (Petr Chalupa)
- Proč se pronárody bouří, proč národy kují marné plány? (Petr Chalupa)
- Hospodine, jak mnoho je těch, kteří mě souží (Jiří Beneš)
- Když volám, odpověz mi, Bože mé spravedlnosti! (Jiří Beneš)
- Hospodine, přej sluchu mým slovům (Ladislav Heryán)
- Hospodin můj hlasitý pláč slyší (Ivana Gabriela Vlková)
- Hospodine, Bože můj, k tobě se utíkám (Miloš Rejchrt)
- Hospodine, Pane náš, jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi! (Petr Pokorný)
- Hospodine, celým svým srdcem ti vzdávám chválu (Jan Sokol)
- Ty však vidíš trápení a hoře (Tomáš Molnár)
- Utíkám se k Hospodinu (Martin Prudký)
- Hospodine, pomoz! Se zbožným je konec (Daniel Ženatý)
- Dlouho ještě, Hospodine, na mě ani nevzpomeneš? (Petr Chalupa)
- Bloud si v srdci říká: „Bůh tu není“ (Miloš Rejchrt)
- Hospodine, kdo smí pobývat v tvém stanu, kdo smí bydlet na tvé svaté hoře? (Pacifik Matějka)
- Ochraňuj mě, Bože, utíkám se k tobě! (Pavel Hošek)
- Hospodine, slyš při spravedlivou... (Jáchym Gondáš)
- 1-20: Miluji tě vroucně, Hospodine, moje sílo (Jáchym Gondáš)
21-31: Můj Bůh září do mých temnot (Jiří Beneš)
32-51: Kdo je Bůh krom Hospodina, kdo je skála, ne-li Bůh náš! (Jiří Beneš) - Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou (Gabriela Ivana Vlková)
- Kéž ti v den soužení Hospodin odpoví (Petr Chalupa)
- Hospodine, král se raduje z tvé moci (Martin Prudký)
- 1-22: Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? (Pavel Filipi)
23-32: Tobě se budou klanět všechny čeledi pronárodů (Pavel Filipi) - Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek (Petr Chalupa)
- Hospodinova je země se vším, co je na ní (Petr Chalupa)
- V tebe doufám, Bože můj (Miloš Rejchrt)
- Dopomoz mi, Hospodine, k právu (Jiří Beneš)
- Hospodin je světlo mé a moje spása, koho bych se bál? (Daniel Ženatý)
- K tobě, Hospodine, volám (Miloš Rejchrt)
- Přiznejte Hospodinu, synové Boží, přiznejte Hospodinu slávu a sílu (Miloš Rejchrt)
- Vyvyšovati tě budu, Hospodine (Jáchym Gondáš)
- Hospodine, utíkám se k tobě (Pavel Hošek)
- Blaze tomu, z něhož je nevěrnost sňata, jehož hřích je přikryt (Pavel Filipi)
- Zaplesejte, spravedliví, Hospodinu, přímým lidem sluší se ho chválit (Martin Prudký)
- Dobrořečit budu Hospodinu v každém čase (Tomáš Molnár)
- Hospodine, veď spor s těmi, kdo vedou spor se mnou (Gabriela Ivana Vlková)
- Tak zní vzpurný výrok svévolníka: „Nemám v srdci místo pro strach z Boha“ (Miloš Rejchrt)
- 1-22: Nevzrušuj se kvůli zlovolníkům (Pacifik Matějka)
23-40: Slož naději v Hospodina, drž se jeho cesty (Pacifik Matějka) - Hospodine, v prchlivosti své netrestej mne (Tomáš Molnár)
- Řekl jsem si: Budu dbát na svoje cesty (Jan Sokol)
- Snažně jsem doufal v Hospodina (Gabriela Ivana Vlková)
- Blaze tomu, kdo má pochopení pro nuzného (Ladislav Heryán)