Výročí položení základního kamene Národního divadla - 1938 a 1968
Fakt, že to byl nesmírně důležitý krok v době národního probuzení, nebyl zpochybňován nikdy, ani v žádném z rozhlasových pořadů o Národním divadle.
Leccos ale bylo v průběhu dalších let korigováno, potlačováno, či naopak zdůrazňováno, samozřejmě dle dějinné či politické situace. V tištěné podobě se zachoval obsáhlý projev, který tehdy roku 1868 pronesl první řečník, liberálně demokratický politik Karel Sladkovský. Zdůraznil sepjetí potomků pramáti Slávy, roli umění a mravnosti, jsou tu ale i díky císaři a šlechtě za jejich štědré příspěvky na stavbu nebo úzký vztah ke korunovaným králům naší země, k církvi a náboženství. První dochovaný rozhlasový záznam spojený s tímto datem, v roce 70. výročí událostí, sice vychází z projevu Sladkovského, z pochopitelných důvodů už ovšem neznámý řečník zdůrazňuje zejména onu slovanskou sounáležitost. Aby ne, píše se rok 1938.
Pokrok, mír, síla kolektivu.. to už je jiná rétorika, a v živé paměti ji máme mnozí – v souvislosti s ND už ani stopy po císaři, českých králích, slovanských věrozvěstech, či dokonce Bohu a umění k jeho oslavě. Každá doba zkrátka akcentuje něco jiného. Pravdou je, že pořadů věnujících se ND a jeho historii, je v archivu Českého rozhlasu celá řada, ovšem jen v jednom z nich se nachází opravdový skvost – totiž autentické vzpomínky pamětnice položení základního kamene ND, jakési paní Stolařové. Když v rozhlasu v 50. letech vzpomínala, muselo jí být přes 90 let, a jak potvrzuje, i ona si – jako malá holčička – na onen slavný základní kámen poklepala. Přímo v ten památný den, 16. května 1868. Tak na závěr její velmi vzácné svědectví.