Václavky svatého Václava
Svatý Václav je jedním ze symbolů české země. Jeho podobizna zdobí dvacetikorunovou minci, jeho jméno je stále jedno z nejoblíbenějších. Velké popularitě se však také těší trsy žlutozlatých kloboučků, které měl podle pověsti v oblibě, a které po něm dostaly svoje jméno - václavky.
Na našem území jich roste několik druhů a některé z nich mají léčivé účinky. Středověcí mastičkáři věřili, že skrze tyto houby pomáhá nemocným sám svatý Václav. Osobám zlým a nečistým prý ale václavky škodily, dokonce je mohly i zabít.
Václavky jako lék nepoužívali jenom středověcí lékaři v českých zemích. Ve staré Číně se z nich například vyrábělo tonikum působicí proti plicním a jaterním chorobám nebo žaludečním obtížím. Zajímavý osud měly václavky třeba ve středověkém Německu. Tam totiž vozkové, kteří trávili celé dny vsedě na cestách, a tak často trpěli hemoroidy, zjistili, že po konzumaci václavek dochází ke značné úlevě od bolestí spojených s vyměšováním. Václavky jim nahradily dnešní projímadla. Během času se pak mezi nimi rozšířil pozdrav "Heil im arsch" (volně přeloženo "Buď zdráva tvá řiť"), ze kterého se vyvinulo nynější německé pojmenování václavek - Hallimasch.