V čem spočívá tajemství zábavnosti?
„Tajemství zábavnosti spočívá v tom, že neřekneme všechno, co víme, a nepřezpíváme všechny písničky, které dovedeme.“ Tuto zkušenost vyjádřil člověk v oblasti zábavy (především rozhlasové) nadmíru kompetentní. Kraloval rozhlasovým zábavným pořadům po celá 60. léta. Pocházel z Brna, léta největší slávy zažil však v pražském rozhlasovém studiu. Odkud byl však vzápětí poté, kdy dosáhl důchodového věku, tedy v roce 1972, nemilosrdně vypoklonkován.
Oslava
Na snímku, který je v záhlaví této stránky, slavil v plné síle svoje padesátiny. Bylo to v roce 1962. Za potlesku – a četných přípitků – tehdejších rozhlasových pohlavárů. Poznáváte ho? Pokud ne, pak vám jistě napoví krátká anekdota v jeho podání. Jeho hlas byl totiž nezaměnitelný…
Představte se sám!
Nepochybně už všichni víte – řeč je tu o Jiřím Štuchalovi. Narodil se 20. listopadu 1912 v Brně. A s rozhlasovou stanicí v moravské metropoli byly také spjaty Štuchalovy profesionální začátky. Poví nám o nich sám – v úryvku z pořadu „Představte se sám“ (natočen byl v květnu roku 1968).
Jinošství v Brně
Ale nechme se Jiřím Štuchalem zavést ještě do hlubších vrstev času, nahlédněme s ním do doby jeho jinošství a nechme si vyprávět, jak se to stalo, že se z něj nestal recitátor, ale humorista, estrádní konferenciér (jak se říkalo kdysi profesi, jež se dnes označuje jako moderátor), kabaretní a také cirkusový herec, lidový bavič a mnohaletý rozhlasový redaktor, po jistou dobu i sportovní komentátor.
Jiří Štuchal jako sportovní komentátor - Tatranský pohár 1950. Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu
Fascinace rozhlasem
Recitace a opičky… a brzy pak fascinace novým technickým vynálezem, jímž se v polovině 20. let stal rozhlas. To byly momenty, které předjímaly následující životní dráhu Jiřího Štuchala. S rozhlasem to začalo už ve škole.
J.Š. s Vladimírem Trucem a režisérkou Janou Bezdíčkovou-natáčení Šťastné cesty. Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu
Nekorunovaným králem rozhlasové zábavy
V Brně působil Jiří Štuchal do konce války. Byl zde především reportérem, často komentoval i sportovní události. Od roku 1946 přechází do pražského rozhlasu a jeho cesta se už jednoznačně soustředila na rozhlasovou zábavu, u které pak vytrval po celý svůj aktivní život. (Jen zpočátku tohoto období ještě komentoval některé sportovní akce.) V redakci humoru a satiry Československého rozhlasu v Praze pracoval – s krátkou přestávkou v letech 1956-60, kdy se živil jako estrádní umělec tak zvaně na volné noze - až do roku 1972. Stal se především oblíbeným konferenciérem estrádních pořadů, dále autorem mnoha scének, humoristických příběhů a anekdot… Od počátku ledna 1962 začal Jiří Štuchal vysílat pravidelný pořad Šťastnou cestu, hodinku plnou rad určených motoristům. Tento pořad, jehož znělku a krátký úvod o něm si můžete poslechnout ve zvukové ukázce, vysílal celých 10 let, vždy v sobotu ve 14,30 na stanici Praha. Byl to tehdy jeden z nejoblíbenějších – a tím také nejposlouchanějších pořadů Československého rozhlasu.
Estrády
Nejvlastnější doménou Jiřího Štuchala se stala příprava a uvádění silvestrovských estrád. Po celé šesté desetiletí uplynulého století nechyběl ani u jedné. Poslechněme si ukázku z jednoho z posledních Silvestrů, na jehož přípravě se podílel, tedy ze samého úvodu silvestrovského večera v roce 1969.
Neradostný konec dráhy
Koncem roku 1972, v období velkých personálních čistek, které rozpoutalo nové, normalizační vedení Čs. rozhlasu, dovršil Jiří Štuchal 60 let života. Byl nemilosrdně odeslán do důchodu. Těsně předtím se svěřil Mladé frontě prý s novou anekdotou: "Jestli vedoucí neodvolá, co mi řekl, dám výpověď!" "A co ti řekl?" "Dal mi výpověď." Jiří Štuchal zemřel 2. března 1979 v Praze
J.Š při natáčejní Aprílového kabaretu - 60. léta. Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu