Uplynulo 100 let od narození Jiřího Šusta, dvorního hudebního skladatele Jiřího Menzela

Hudební skladatel Jiří Šust
Hudební skladatel Jiří Šust

Jiří Šust byl český hudební skladatel a skladatel filmové hudby. 28. srpna uplyne 100 let od jeho narození. Je autorem hudebního doprovodu ke 12 hudebním doprovodům filmů režiséra Jiřího Menzela, z nichž nejznámější je film Ostře sledované vlaky. Jiří Šust je autorem řady symfonických skladeb a kantát, skládal hudbu k dokumentárním filmům i televizním inscenacím.

Jana Šustová: „Hodně si ho pamatuji u klavíru. Dřív jsme bydleli v dvojpokojovém bytě, takže obývák měl celý vyhrazený pro svoji práci, tam byl klavír a ty bedny, jak jsme tomu říkali, kde měl kotoučové magnetofony a tam si pouštěl hudbu. Takže obývák byl pro mě s mamkou dost zabraný jeho prací, tam chodili i režiséři, tam jsem třeba jako malé dítě sedávala na klíně Jiřímu Menzelovi.“

 

Vzpomíná dcera Jana Šustová a přestože v době, kdy Jiří Šust složil hudbu k filmu Ostře sledované vlaky nebyla za světě, zanechala v ní vzpomínky.

 

Hudební skladatel Jiří Šust

Jana Šustová: „Měla jsem už jako dítě kazety, které jsem si pouštěla, kde ta hudba zněla. Potom když ten film získal Oscara, tak Američané k té jedné skladbě napsali text a vydali ji na gramofonové desce, takže i to jsem měla na té kazetě, kterou jsem si jako dítě pouštěla.“

 

Hudbu k Ostře sledovaným vlakům složil Jiří Šust v roce 1966, ve stejném roce ale stihl zkomponovat i muziku k dalším filmům, mimo jiné k trezorovému filmu Sedmikrásky. Skladatel Šust měl velký smysl pro dramatičnost a syntézu různých hudebních žánrů. Na požádání byl schopen stylově napodobit Beethovena, Smetanu nebo Bacha. I díky této schopnosti byl vybrán ke spolupráci na filmu Zbraně pro Prahu, kde dostal za úkol napsat skladby ve stylu nacistické hudby, na kterou nebyla dostupná autorská práva. Jak jako Žid vnímal tyto zakázky?

 

Jana Šustová: „Už to pak bral jako součást své profese, že bylo potřeba napsat tu a tu hudbu, tak ji napsal. Už na to byl zvyklý, že to ve filmové hudbě tak chodí.“

 

Jiří Šust byl židovského původu po matce.

 

Jana Šustová: „Maminka mého táty se jmenovala Anna a byla židovského původu. Za války můj tatínek se svým bratrem pracovali v odboji, postupem času byla jejich skupina odhalena, takže na ně byl vydán zatykač. Bratra Vladimíra opravdu gestapo zatklo, prošel mnoha věznicemi a prý nějakou náhodou gestapák, který ho vyslýchal, škrtl na svém seznamu oba dva Šusty místo jednoho. Tím pádem můj táta v tom roce 1941 unikl zatčení, ale stáhnul se z Prahy do Zlína, kde pracoval v Baťových ateliérech jako hudební skladatel. Avšak nadále pokračoval v protinacistické činnosti, takže na konci války na něj byl vydán zatykač, takže se skrýval. Ale tím, že v roce 1941 zatkli jeho bratra, tak v roce 1942 potom zatkli jeho maminku, která prošla Terezínem a v roce 1943 zemřela v Osvětimi.“

 

Jiří Šust přistupoval k židovství spíš vlažně, o jeho významu pro jeho osobní život však vypovídají některé jeho činy.

 

Jana Šustová: „Před pár měsíci jsem v jeho pozůstalosti našla certifikát, že dal v Izraeli vysadit tři stromy na počest své milované matky, která zahynula v Osvětimi.

 

U příležitosti letošního stého výročí narození Jiřího Šusta nastudoval Symfonický orchestr FOK suitu jeho hudby k filmům Jiřího Menzela. Pod názvem Ostře sledované Postřižiny měla premiéru na festivalu Smetanova Litomyšl a na další uvedení se můžeme těšit 4. a 5. prosince v Obecním domě v Praze.