Umíte odpočívat? anebo O trávení volného času
Dnes začneme citací ze studie „Trávení volného času v České republice ve srovnání s evropskými zeměmi“ – autoři Jiří Šafr a Věra Patočková, vyšlo v časopise Naše společnost v roce 2010. „Sledování televize, návštěva kina, divadla, koncertu či výstavy, cyklistický výlet, hodina karate, juda, tenisu, aerobiku nebo třeba jógy, fotbalový nebo volejbalový trénink, četba pěkné detektivky či napínavého románu, posezení s přáteli v kavárně nebo chatování s kamarády na internetu, hraní her na počítači, vytváření věcí z keramické hlíny, malování hedvábných šátků, zpěv… to vše jsou příklady toho, jak lidé dnes tráví svůj volný čas.“
Jak to bylo v minulém století?
My se ovšem podíváme na trávení času – ve shodě s posláním této webové stránky – z pohledu historického. Navrátíme se do 60. let minulého století a poslechneme si úryvky z pořadu, který v roce 1967 připravila rozhlasová redaktorka Jarmila Lakosilová. V besedě o umění odpočívat tehdy vystoupili: odborná asistentka dr. Marie Severová (Katedry psychologie FF UK), socioložka dr. Milada Švigová (z vysoké školy ekonomické), prof. Jiří Král, DrSc. (Ústav tělovýchovného lékařství Lékařská fakulta UK) a prof. Vladimír Vondráček, Dr.Sc. přednosta pražské psychiatrické kliniky. První otázka, kterou redaktorka hostům položila, zněla: jak vy osobně trávíte volný čas? Poslechněte si odpovědi:
Současná zjištění
Další výrok z výše citované studie: „V reprezentativním šetření české populace CVVM z roku 2009 pouze 6 % respondentů uvedlo, že nemá ve všední den žádný volný čas, čtvrtina populace odhadla množství svého volného času ve všední den na 1–2 hodiny, třetina respondentů na 3–4 hodiny, 18 % respondentů na 5–6 hodin a dalších 16 % dokonce na 7 nebo více hodin ve všední den. O víkendu pak máme volného času významně více, zhruba čtvrtina respondentů odhadla svůj volný čas v sobotu nebo v neděli na 5–6 hodin, další čtvrtina na 7–9 hodin, okolo 30 % na 10 nebo více hodin a pouze 1–2 % respondentů nemají o víkendu žádný volný čas."
Prof. MUDr. Vladimír Vondráček, DrSc Foto: Archivní a programové fondy Čs. rozhlasu
Deprese z dovolené
Nejvýraznější názor a odpovědi zazněly v diskusi z úst známého psychiatra profesora Vondráčka. Pozoruhodný je jeho pohled na deprese vznikající na počátku dovolených.
Jak je to s genderovou vyvážeností?
Zajímavé jsou také názory známého psychiatra na trávení volného času z (řekněme) genderové perspektivy. Pan profesor v polovině 60. let prezentoval názor, který by asi dnes jen sotva obhájil.
Vizitky účastníků diskuse:
Prof. MUDr. Jiří Král, DrSc (8.10.1899 – 7.12. 1995) zakladatel oboru tělovýchovného lékařství; čestný doktor Masarykovy univerzity; založil první lékařskou poradnu pro sportovce (1928); v rámci lékařské fakulty UK založil a vedl ústav a katedru tělovýchovného lékařství (1947-1970); signatář 2000 slov; když musel jako signatář 2000 slov z fakulty odejít, pracoval až do odchodu do důchodu v roce 1983 v několika zdravotnických zařízeních (mj. ambulance interního lékařství v Hořovicích). Zdůrazňoval kladný význam pohybové činnosti v primární a sekundární prevenci i v terapii.
Prof. MUDr. Vladimír Vondráček, DrSc (23.2.1895 – 10.5.1978) přední český psychiatr; jeden ze zakladatelů české lékařské psychologie, psychofarmakologie, dietetiky a psychiatrické sexuologie; kromě toho byl významným popularizátorem psychiatrie a souvisejících věd a zasloužil se o integrování duševně chorých do běžného života. Je autorem asi 225 studií a knih, z nichž zřejmě nejznámější je jeho práce Fantastické a magické z hlediska psychiatrie, za pozornost stojí také jeho třídílné Paměti.
Doc., PhDr. Marie Severová , CSs., (1924 – 1999), psycholožka, specialistka v otázkách motivace, činností, děstských her a jejich vývoje. Koncem 60. let pracovala jako odborná asistentka Katedry psychologie FF UK; věnovala se bádání v oblasti studia raného dětství, problematice socioemocionálního vývoje dítěte, patřila mezi významné české osobnosti zaměřené svým výzkumem i praktickou činností na vývoj dítěte v batolecím věku; vydala několik knih (např. Děti, hry a umění – spolu s V. Mišurcovou), přispívala do časopisu Československá psychologie.
PhDr. Milada Švigová, CSC., působila na Vysoké škole ekonomické, věnovala se problematice volného času; vydala (mimo jiné) Hlavní směry sociologie volného čas (in: Sociologický Časopis / Czech Sociological ReviewRoč. 2, Čís. 5 (1966), pp. 664-672), Personální management – základy podnikové personalistiky, vyd. Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem, 1996, Volný čas a my, Praha 1967, Volný čas jako kritérium efektivnosti VTR [věd. techn. rozvoj] socialistického národního hospodářství, 1982
Ani toto není špatný způsob, jak trávit volný čas! Foto: cs.wikipedie.org