Tuňáci se stali ohroženým druhem

12. prosinec 2008

Dříve běžná ryba moří a oceánů, tuňák obecný nebo též modroploutvý (Thunnus thynnus), se během posledních let ocitla na pokraji vyhubení. V projektech na jeho záchranu se uplatňují i družice a další nejmodernější technika.

  • Jedněmi z neohroženějších ryb v oceánech jsou tuňáci modří. Nyní by je měli pomoci zachránit družice. V příspěvku Pavla Přeučila více přiblížila Renata Volfová.
0:00
/
0:00

Proč je tento druh tuňáka tak žádaný? Nejvíce jej totiž mají v oblibě milovníci japonského suši, kteří si jej cení nad všechny rybí druhy. A tak se zejména v západním Atlantiku a v japonských vodách stává modroploutvý tuňák pomalu vzácností. Kanaďané ve spolupráci s Americkou vědeckou nadací proto připravili program, který by měl přispět k bližšímu poznání tuňáků, zákonitostí jejich života a napomoci záchraně tohoto druhu.

Hmotnost dospělých tuňáků může přesáhnout i 500 kg, průměrně dosahují délky 2-2,5 metrů, ale někteří jedinci měří až kolem 3 metrů. Připevnit elektronický čip na takového obra není žádný med. Na projektu se kromě vědců podílejí kanadští rybáři z Nového Skotska, na kterých leží právě onen těžký úkol, totiž opatřit tuňáky čipem. S projektem se začalo už v roce 1996 a všechny rybářské lodě mají instrukce, aby tuňáky s tímto čipem, zachycené v jejich sítích, vraceli zpět do moře. Za každého navráceného tuňáka dostávají rybáři odměnu 500 dolarů. Speciální čipy přenášejí na družice řadu cenných dat - o teplotě vody, o jejím tlaku i hloubce, ve které se tuňák pohybuje, o poloze ryby v oceánu i o teplotě jejího těla. Postupně se tak daří vědcům mapovat hlavní směry tahů tuňáků v severním Atlantiku i detaily jejich fyziologie a v neposlední řadě i jejich pravidelné cesty do Středomoří či na jih do Mexického zálivu, kde mají trdliště, shromaždiště za účelem páření.

Elektronické senzory také odhalily celou řadu nečekaných skutečností. Tuňáci modroploutví mají obrovský akční rádius. Pohybují se totiž od tropických vod až do chladných polárních oblastí. To jim umožňuje zvláštní schopnost udržovat si stálou tělní teplotu. Vědce překvapily také údaje ze senzorů o hloubkách, ve kterých se tuňáci pohybuje. Není žádnou výjimkou, že plují i v hloubce 1800 metrů pod hladinou moře. Vyhodnocená data pomohla vědcům odkrýt nejen místa, kde se tuňáci třou, ale i to, v jakém věku dospívají, a odhadnout tak současný stav jejich populace i prognózy jejího poklesu. Právě to je nesmírně důležité pro celosvětovou regulaci lovu této nádherné ryby.

Lov tuňáků na ostrově Favignana

Převzato z pořadu 21. století ČRo 2 - Praha.