Trnité okrasné byliny
O růžích to nebude, protože se podíváme mezi byliny. Pospojujeme přitom dohromady trny, ostny i ostré okraje listů. Jde sice morfologicky o něco jiného, ale praktický efekt je stejný. Pichlavou krásu musíme na zahradě obdivovat z dálky a rostliny tohoto typu nesázet blízko cest.
O jaké rostliny tedy jde? Nejprve něco z trvalek. Velice krásnou, i přes metr vysokou rostlinou, je bělotrn. Jsou to byliny stepí a mají největší rozšíření v jihovýchodní Evropě. Mohutné lodyhy bodlákovitého vzhledu zakončuje naprosto kulatá hlávka složená z drobných kvítků - přesněji, protože jsou to byliny složnokvěté, ze zákrovů. Rod zahrnuje více druhů s barvou květů nevýrazně bělavě šedou nebo namodralou. Opravdu krásný je však jen bělotrn banátský, jenž je výrazně modrý. Pokud má rostlina desítky koncových kulovitých květenství, které navštěvuje různý hmyz, není na zahradě nic krásnějšího. Pěstování bělotrnu není obtížné. Jedná se o dlouhověkou, velmi otužilou rostlinu, jen místo musí být na slunci a suché. Výška se pak řídí kvalitou půdy. Bělotrn se dá množit dělením trsů.
Určitě jste se také už setkali s máčkou ladní, i když ji možná neznáte jménem. Hlavně šlápnutí bosou nohou na až půl metru vysokou, tuhou, skoro kulovitou rostlinu je nezapomenutelné. Tento plevel má vzácnou příbuznou, kterou však v přírodě potkáte stěží. Máčka plocholistá je v České republice na hranici vyhynutí. Vypadá celá až neskutečně modrofialově. Když jsme byli před dvěma roky na kolech na východním Slovensku u řeky Bodrogu, zářily rostliny na stráních ve vzdálenosti desítek i stovek metrů.
Na suchých loukách a mezích občas zastihneme pupavu bezlodyžnou. Uprostřed listové růžice, přitisklé těsně k zemi, je bělavě stříbřitý úbor o průměru asi 5 cm. Po pozorném oloupání se dá květní lůžko dokonce jíst, má trochu oříškovou příchuť. Roztroušeně potkáte také pupavu obecnou. Ta má již vyvinutou normální, asi 30 cm vysokou lodyhu, ovšem složnokvětý květ je jen 2 cm velký a tedy méně dekorativní. Neobyčejně působivou rostlinou pastvin je pcháč bělohlavý, jehož jméno vystihuje jeho vzhled. Naopak v nížinách můžete potkat i na lodyhách trnitý bodlák se zvláštním českým jménem ostropes trubil. Určitě všechny milovníky přírody upoutá majestátným vzrůstem do výšky 2,5 m a celkově pavučinatě šedým vzhledem. Tyto rostliny by se v zahradách pěstovaly, kdyby byly vytrvalé, jsou však pouze dvouleté.
Trnité rostliny jsou i mezi letničkami. Takovým žlutě kvetoucím bodlákem, asi půl metru vysokým, je světlice barvířská. Ta se v poslední době ovšem spíše prodává v příjemnější měkké formě. Známý je i ostropestřec mariánský, jehož přízemní listová růžice má zajímavou zelenožlutobílou barvu. Při květu je to však poměrně nevzhledný fialový bodlák. Pěstuje se nyní na celý polích a ze semen se lisuje olej s významným léčivým působením na játra.