Trest a pokuta se ukládají i udělují
Odpovídáme na dotaz posluchače, který se pozastavil nad vyjádřením udělit někomu trest nebo udělit někomu pokutu a ptá se, zda bychom neměli užít spíše ukládat trest a ukládat pokutu.
Nahlédneme-li do výkladových slovníků češtiny, zjistíme, že slovo udělit znamená původně dát něco někomu bez žádosti náhrady, věnovat, uštědřit, např. dát milost, dát almužnu, dát právo, výsadu, propůjčit. Z významu a dokladů vyplývá, že původně udělujeme, tedy dáváme něco kladného, právo, výsadu.
Postupně se ale u slovesa udělit vyvinul i význam dát i něco negativního, např. učitel uděluje pochvaly i důtky a Slovníkj spisovné češtiny dnes jako příkladové spojení už uvádí udělit důtku, v Českém národním korpusu je doloženo spojení udělit pokutu a odtud už je jen krůček k vyjádření udělit někomu trest. Souvisí to také s tím, že u slovesa udělit předpokládáme užití určité nadřazenosti. Tyto významové rysy pak sloveso přibližují k významu slovesa uložit někomu něco, dát, nařídit, tedy pokutu, trest. Spojení uložit pokutu je v češtině u slovesa uložit nejfrekventovanější.
Posluchač má pravdu, je vhodné význam obou sloves rozlišovat, ale s ohledem na jejich společné významové rysy nemůžeme spojení udělit pokutu nebo udělit trest odmítat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
