Tábor - Botanická zahrada při VOŠ a SZeŠ
Táborská botanická zahrada byla založena jako druhá botanická zahrada v Čechách (starší je pouze univerzitní botanická zahrada v Praze Na Slupi) v roce 1866 při Královské české vyšší hospodářské a průmyslové zemské škole v Táboře (dnes VOŠ a SZeŠ). Je jedinou botanickou zahradou v Jihočeském kraji.
Původní zahrada z r. 1866 se rozprostírala v místě budovy dnešní školy, parku před budovou a v prostorách dnešní botanické zahrady až k břehu údolní nádrže Jordán na ploše 3 626 m2. Obsahovala sbírky hospodářských a hospodářskoprůmyslových rostlin. Součástí botanické zahrady byla pole určená k pokusům a zkouškám různých druhů kulturních rostlin, pokusná zelinářská zahrada a ovocná a lesnická školka. Všechna oddělení botanické zahrady byla zaměřena pro potřeby vyučování. Například zde bylo pěstováno množství druhů a odrůd různých zemědělských plodin používaných jako rostlinný materiál pro výuku, byla založena sbírka semen a herbářová sbírka celých rostlin. Zahrada byla úzce spojena s potřebami vyučování zemědělské školy a byla řízena vědecky. Po několika letech existence zde bylo pěstováno již přes 1 000 druhů a odrůd rostlin. V období od roku 1866 až do roku 1900 pracovalo na škole mnoho významných učitelů, kteří mají zásluhy o vědecký a odborný rozvoj botanické zahrady a její pedagogické využití (Dr. František Farský, Ferdinand Janovský, František Mach, František Sitenský, Karel Němec - syn Boženy Němcové).
Nové období ve vývoji školy a botanické zahrady nastalo povýšením vyššího hospodářského ústavu na Královskou českou akademii hospodářskou v roce 1900. V tomto roce již měla botanická zahrada výměru 4,56 ha. Vzhledem ke stavbě nové budovy školy, jíž musela být menší část botanické zahrady postoupena, bylo přebudování botanické zahrady svěřeno PhDr. Františku Bubákovi, profesoru přírodních nauk a správci botanické zahrady. Ten se ujal úkolu s nevšedním odborným zaujetím. Osobně navštívil a prostudoval organizaci botanických zahrad ve Vídni, Praze, Berlíně, Halle, Lipsku a Štýrském Hradci. Po zvážení všech podmínek a možností použil profesor Bubák pro přebudování botanické zahrady vlastní koncepci, která nejlépe vyhovovala pedagogickým potřebám školy. V botanické zahradě byla rozšiřována a doplňována sbírka české květeny, oddělení kulturních rostlin, byly sbírány vzácnější rostliny a podle plánu bylo postupně vysázeno několik set různých druhů dřevin. Přestavba botanické zahrady trvala 10 let. V roce 1907 bylo započato s vydáváním tzv. Index Seminum, který v prvním roce vydání obsahoval 1 745 semen druhů a odrůd rostlin. Index byl vyměňován s mnoha botanickými zahradami v Evropě, Asii, Americe a Austrálii. Byl zasílán i mnohým hospodářským a obecným školám v českých zemích, které si také podle indexu objednávaly semena rostlin.
Vliv na další vývoj zemědělského školství v Táboře měl zákon z roku 1919, kterým byla zřízena Vysoká škola zemědělská v Brně. Došlo ke zrušení hospodářské akademie v Táboře a byla zřízena čtyřletá vyšší hospodářská škola, která převzala i sbírky a botanickou zahradu. Do roku 1945 nenastaly ve skladbě botanické zahrady téměř žádné změny. Velké škody na dřevinách však způsobily v dendrologickém oddělení botanické zahrady v roce 1929 kruté mrazy a v létě vichřice.
Změna obsahu a cílů vyučování v období po druhé světové válce ovlivnila i strukturu a poslání botanické zahrady. Základní organizace zahrady byla v podstatě zachována, postupné změny směřovaly ke zvýšení účelovosti botanické zahrady. Byl vybudován nový expoziční a pomocný skleník, založen botanický systém, byly rozšířeny plochy okrasných rostlin, byla provedena nová katalogizace dřevin, revize a doplnění souborů druhů a odrůd kulturních rostlin aj.
V roce 1975 došlo k násilnému přetnutí botanické zahrady komunikací, která měla na dobu přechodnou, tří až pěti let, zajistit průjezdnost Táborem. V té době se opravovala rušná Budějovická ulice a jiné řešení se nenašlo. Přetnutí botanické zahrady vážně narušilo hospodářský systém. 260 demonstračních políček bylo totálně zničeno a 120 parcelek ohroženo bezprostřední blízkostí komunikace. Z provizoria se stala dlouhodobější záležitost. Městský národní výbor v Táboře nereagoval na požadavky školy a široké veřejnosti na opětovné scelení botanické zahrady, dokonce byla v roce 1988 naplánována v její bezprostřední blízkosti výstavba výrobny polotovarů, smažírnu a udírnu. Silný odpor veřejnosti proti tomuto plánu přinesl úspěch. Provozovna byla přemístěna ze středu města na jeho okraj. Ale komunikace zůstala. V roce 1990 se opět jednalo o botanické zahradě. Mnoho občanů Tábora svými podpisy podpořilo opětovné scelení botanické zahrady. V červenci 1990 bylo vydáno konečné rozhodnutí - zrušení průjezdu botanickou zahradou. Pojem dočasnosti byl po 15 letech naplněn.
Ovšem v roce 1992 schválilo městské zastupitelstvo nový územní plán, v jehož závazné části se objevila nová komunikace přes botanickou zahradu. Narozdíl od provizorní panelové, která protínala botanickou zahradu 15 let, měla být nová silnice trvalou záležitostí. V roce 1996 vzniklo za účelem ochrany botanické zahrady Sdružení pro ochranu botanické zahrady. S mnoha dalšími neziskovými organizacemi vedlo aktivně boj proti plánované silnici přes botanickou zahradu. Později se tento boj rozšířil i proti komunikaci, která měla vést kolem Jordánu pod táborským gymnáziem. Jednání se státní správou byla složitá a jako jediné možné řešení se v roce 1999 jevilo uspořádání místního referenda, které se po složitých obstrukcích ze strany státní správy podařilo prosadit. Referendum proběhlo současně s podzimními volbami do krajských zastupitelstev v listopadu 2000. Téměř 80 % táborských občanů bylo proti plánované komunikaci přes botanickou zahradu a komunikaci vedoucí pod gymnáziem. Toto referendum je také unikátní tím, že se jednalo o první místní referendum v České republice, ve kterém si sami občané mohli rozhodnout o budoucím vzhledu své obce.
V roce 1994 byla botanická zahrada díky své druhové rozmanitosti rostlinné i živočišné říše vyhlášena za významný krajinný prvek a v srpnu 2000 ji prohlásilo Ministerstvo kultury spolu s budovou školy za kulturní památku. Po letech nejistot a nepříznivého vývoje nastává konečně čas napravit to, co bylo zanedbáno. Od roku 2002 prochází postupně táborská botanická zahrada obnovou a rekonstrukcí. Pro nebližší roky je naplánována výstavba dvou nových skleníků. "V současné době máme zpracovanou předběžnou studii na možnou podobu budoucích skleníků a přiléhající správní budovu. Jedná se zatím o studii, takže konečná podoba se zajisté u některých prvků ještě změní, bude záležet i na názoru památkářů, neboť botanická zahrada je společně s budovou zemědělské školy kulturní památkou," uvedl vedoucí botanické zahrady Radoslav Kacerovský.
Text a fotografie převzaty z oficiálních webových stran Botanické zahrady při VOŠ a SZeŠ v Táboře.