Starokatolická církev má nového biskupa Pavla Stránského
Starokatolická církev v České republice dnes vysvětí nového biskupa. Před rokem jím byl zvolen Pavel Benedikt Stránský. Ten se vedení starokatolíků ujal už v červenci jako takzvaný biskup elekt. Předtím byl farářem ve Zlíně a měl i civilní zaměstnání. Pracoval jako detektiv u kriminálky.
Biskupské svěcení přijme Pavel Benedikt Stránský odpoledne v bazilice sv. Markéty v Břevnovském klášteře v Praze.
„Nový biskup je svěcen ostatními biskupy, což v našem případě budou biskupové starokatoličtí, sdružení v Utrechtské unii a mezinárodní biskupské konferenci a biskupové anglikánského společenství, to znamená anglikánské církve, se kterými jsou starokatolíci v plném církevním společenství.“
Vysvětluje starokatolický kněz Petr Jan Vinš. Hlavním světitelem bude utrechtský arcibiskup, který je předsedou mezinárodní biskupské konference.
„Druhým spolusvětitelem bude rakouský starokatolický biskup s důvodu historické souvislosti mezi českou a rakouskou starokatolickou církví ještě z dob monarchie. A třetím spolusvětitelem bude anglikánský biskup z Paříže, který je biskupem pro americké anglikány nebo episkopály na evropském kontinentě.“
Svěcení u starokatolíků probíhá podobně jako u římských katolíků, od kterých se oddělili, když nepřijali učení o papežské neomylnosti vyhlášené na 1. vatikánském sněmu roku 1870. Liší se ale způsob výběru biskupa.
„Ve starokatolické církvi je biskup volen synodou, na které se usnášejí všichni duchovní a laičtí zástupci všech obcí. To znamená je v podstatě volen z kněží té církve jakýmsi demokratickým procesem. Ten důvod prodlevy mezi volbou, která se odehrála loni na jaře a tím svěcením letos je v podstatě jenom organizační, protože nebylo možné sezvat všechny biskupy tak narychlo, takže se zvolil ten termín, který je sice v postní době, což také není ideální, ale na druhé straně umožní, aby nový biskup předsedal slavení velikonočních svátků ve své katedrále, což se asi sluší a patří.“
V České republice se při posledním sčítání lidu ke Starokatolické církvi přihlásilo přes sedmnáct set lidí.
„Starokatolické církve v Evropě jsou organizované většinou po národních církvích, to znamená, ta diecéze českého starokatolického biskupa zahrnuje celou Českou republiku. Starokatolická církev u nás je relativně malá, takže to dostačuje. Podobná systém je i v Německu, ve Švýcarsku nebo Rakousku. V Nizozemí z historických důvodů jsou diecéze dvě, bývaly tam i diecéze tři, a tři diecéze jsou v Polsku.“
A jaké úkoly na nově vysvěceného biskupa čekají?
„Jedním z těch velkých úkolů samozřejmě je ekonomické zajištění církve, ke kterému už byly podniknuty dobré kroky ze strany předchozího biskupa Dušana Hejbala vlastně na základě majetkového vypořádání mezi církvemi a státem. Nicméně ta práce zdaleka není u konce. Je potřeba církev ekonomicky zakotvit a zároveň je potřeba se neutopit v těch světských ekonomických záležitostech a budovat i její spirituální obraz. Ať už směrem dovnitř, jako nějaké formace duchovenstva a laiků, tak i směrem navenek. Starokatolická církve je jednou z mála církví v České republice, která roste, a my bychom si rádi tenhle růst uchovali a případně oslovili i více lidí, kteří by mohli mít zájem o náš způsob žití křesťanství.“
Vysvětluje úkoly, které čekají na Pavla Benedikta Stránského starokatolický kněz Petr Jan Vinš. A já připomínám, že svěcení nového starokatolického biskupa bude probíhat dnes v jednu hodinu v bazilice svaté Markéty v břevnovském klášteře, kterou starokatolíkům zapůjčili břevnovští benediktini.
