Stálezelené rostliny v našich zahradách

9. duben 2004

Stálezelené dřeviny jsou pro střední Evropu opravdu tak trochu exotickou záležitostí. Čím budeme více putovat k jihu, tím jich bude přibývat. Z našich, asi čtyř set běžně pěstovaných druhů keřů, jich neopadává osmdesát, tedy pětina.

Stálezelené stromy u nás nejsou vůbec. I těch osmdesát keřů by se zdálo být dost, jenomže jsou to z velké části nízké keříky, jejichž přítomnost není moc patrná. Opadem listů řeší dřeviny problém, jak přečkat nepříznivé období, v teplejších krajích dělají totéž v období sucha.

Břečťan popínavý

Které druhy by se u nás daly pěstovat?

Z vyšších keřů, tedy alespoň dvoumetrových, to jsou různé pěnišníky a cesmíny, které mají i nižší druhy a kultivary, kalina vrásčitolistá, hlohyně šarlatová. Jako nižší keře (půl až dva metry) narůstají mahónie, bobkovišeň, zimostrázy, dříšťaly, piéris, zimolezy. Přízemními, často poléhavými keříky jsou brusinky, klikva, medvědice, kyhanka, libavka, vřes, vřesovec, brukentálie, hebe, barvínky, brslen, levandule, lýkovce, skalníky. Pnoucí rostliny zastupují pouze dva druhy. Všeobecně známý a oblíbený je břečťan popínavý a jeden ze zimolezů.

Mají nějaké zvláštní požadavky na umístění v zahradě?

Zimolez obecný

Neuděláme chybu, když je skoro všechny dáme do polostínu. Zde nehrozí nebezpečné popálení listů ostrým předjarním sluncem. Místo by mělo být také v závětří. Blízkost vodní plochy vyrovnává teplotu, což je prospěšné, pokud zde ovšem není mrazová kotlina, kde se hromadí chladný vzduch.

Musíme stálezelené dřeviny nějak zvlášť chránit v zimě?

Pokud jsou nižší, lze celé keře zastínit smrkovým chvojím. To je metoda tradiční, nověji se pak používá bílá netkaná textilie. Neprodyšná fólie může způsobit přehřátí a zapaření, papírová ochrana přes zimu často nevydrží. U větších keřů můžeme alespoň přidat tam, kam až sahají kořeny, rašelinu, drcenou kůru nebo kompost, čímž snížíme a oddálíme promrznutí půdy. Také je dobře keře zasypat sněhem, ovšem tak, abychom nepolámali v mrazu křehké listy a větve.

A co voda?

Pro většinu stálezelených druhů platí, že je třeba dobře a opakovaně zalévat v listopadu, aby se mohly zásobit vodou a ta jim v zimě nedošla. Pak by vlastně uschly. Jinak je potřeba hlídat rovnoměrnou vlhkost během celé vegetační doby.

autoři: Zuzana Sikačová , Jiří Žlebčík
Spustit audio