Spejblova vědecká přednáška - J. Skupa - 1937
Poslední březnový den roku 1937 byl ve vysílání Československého rozhlasu naladěn humorně. Alespoň v té části jeho programu, která byla věnována vystoupení – v té době už velmi populárního – komika a především loutkáře Josefa Skupy.
Nejeden z českých herců – zejména oněch starších generací – přiznává, že jeho zaujetí divadlem začalo už v dětství a že bylo ovlivněno kouzlem loutkového divadla. Josef Skupa k nim patří také, ale na rozdíl od mnoha ostatních u loutek zůstal po celou dobu své divadelní dráhy.
Skupa se narodil ve Strakonicích, bylo to v roce 1892, ale vše podstatné, co zažil v první etapě svého civilního i uměleckého života, se odvinulo v Plzni. Zde v roce 1915 narukoval do rakouské armády – a šťastnou náhodou byl opět do Plzně převelen. Zde se v roce 1919 –jako absolvent pražské umělecko průmyslové školy – stal profesorem kreslení a matematiky na místní reálce. A zde také začal působit ve zprvu amatérském loutkovém divadle.
Nejčastěji vystupoval s tradiční loutkou Kašpárka, ale v r. 1919 si od loutkáře Karla Noska nechal vyrobit podivného ušatého panáka, který se měl stát karikaturou přechytřelých měšťáků. Loutka dostala jméno Spejbl a poprvé s ním Skupa vystoupil na podzim r. 1920.
V r. 1926 vyrobil Gustav Nosek jako překvapení pro Skupu jakousi zmenšenou a vylepšenou kopii Spejbla. Skupa se pro novou loutku nadchl, dal jí jméno Hurvínek, a začal vytvářet úspěšná představení, v nichž Spejbl vystupoval jako zmatený a přihlouplý otec a Hurvínek jako jeho mazaný synek. Divadlo se stává populární scénou s hrami jak pro děti, ale také pro dospělé.
