Soumrak haterií?

21. červenec 2008

Novozélandský plaz haterie, pokládaný za živou zkamenělinu, podle nových odhadů nepřežije rok 2085.

Haterie, známé i pod názvem tuatara (Sphenodon sp.), byly kdysi společníky dinosaurů - po zemi totiž lezou už 200 milionů let. V současnosti známe dva jejich druhy, které žijí na asi třiceti malých ostrůvcích u Nového Zélandu, kde po celá tisíciletí vládlo chladné klima. S globálním oteplováním se ovšem situace mění a tuatary budou mít velký problém.

Stejně jako u některých jiných plazů, i u haterií teplota prostředí ovlivňuje, jestli se z vajíček vylíhnou samci, nebo samice. Pokud teplota překročí 21,5 stupně Celsia, přicházejí na svět pouze samci - samice žádné. O zatím nejpřesnější předpověď osudu, který haterie čeká, se pokusili biologové ze Západoaustralské univerzity.

Jako modelovou si vybrali populaci vzácnějšího druhu haterie Guntherovy (Sphenodon guntheri), která žije na čtyřhektarovém ostrůvku jménem North Brother. Souřadnice jejich 52 známých hnízd zahrnuli do počítačového modelu spolu s údaji o vlastnostech půdy a transferu tepla v místním terénu. Simulace pokračujících klimatických změn na tomto modelu ukázala, že haterie bez pomoci zřejmě nepřežijí rok 2085.

A jaké možnosti na jejich záchranu existují? Podle článku na stránkách Nature by bylo teoreticky možné stínit jejich hnízda a tím vrátit poměr vylíhnutých samců a samic do normálu. Další možností by bylo zahájit přemísťování haterií do vhodnějších podmínek na pevnině. Vzhledem k přítomnosti různých dravců, pro které by haterie představovaly snadnou kořist, by to ovšem nebylo nic jednoduchého.

Převzato z Českého rozhlasu Leonardo.

autor: Martina Otčenášková