Smějící se bestie. Čemu se smáli Češi za protektorátu?
Někteří vtipálci končili před popravčí četou. Ani tak se ale nacistům nepodařilo humor vymýtit.
Za karikatury a anekdoty končili lidé ve vězení nebo před popravčí četou mnohem dřív, než islamisté zaútočili na časopis Charlie Hebdo. Většina anekdot ale vypravěčům a tvůrcům prošla, protože protektorát byl na lidový humor velmi bohatý a vtipů kolovaly stovky. Není náhodou, že zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich prý označil Čechy za smějící se bestie.
V protektorátu se chystá sbírka kovů pro vůdce, Hurvínek se dívá na hromadu olova a ptá se Spejbla.To je volovo? Co tě nemá, chlapče, to vůdcovo!
Když byly hledány německé názvy pro pražské ulice a okresy, neodmítla ani tentokráte pražská veřejnost svoji „pomoc". Tak bylo navrhováno, aby Tylovo náměstí se jmenovalo „Organtinplatz", Hrdlořezy „Es kommt der Tag", Lazarská ulice „Kriplgasse", Pohořelec „Siegfriedlinie" atd.
Legrace zkrátka musí být, i kdyby na chleba nebylo. V těžkých chvílích pomáhal lidem humor a protektorátních anekdot bylo tolik, že hned po válce vyšly knižně třeba ve sbírkách Smích v bodláčí nebo Hlas lidu.
Právě tato knížka koluje u stolu v přeštické hospodě U Dědka a muži si prohlížejí karikatury. „Některé vtipy už jsou trochu nesrozumitelné, to musíš znát historii," říká čtyřicátník Josef, ale dál listuje. A jeho kamarád Zdeněk čte nahlas další. „Víte, proč nedostáváme potravinové lístky? Abychom nezemřeli hladem, kdyby nám selhalo zásobování načerno."
Terčem mnohdy černého humoru byly především protektorátní úřady, největší protagonisté Třetí říše a jejich spojenci. Ještě dnes se při jejich četbě baví historik Západočeské university Miroslav Breitfelder. „Byl to takový ventil nebo vyjádření odporu. Zesměšnění nepřítele znamená strhnout masku hrůzy, kterou vyvolává."
Němci odůvodňují, proč rozpustiti Sokolstvo: „Je to tam samý Žid. To máte stále upažid, připažid, rozpažid, zapažid atd.
Tihle Němci jsou přece jenom dokonalý národ. - Jeden jejich vůl stačil přeorat celou Evropu!
Humor v protektorátu byl ovšem také riskantní zábavou, i za ten se popravovalo. Obětí se stal například kněz Karel Kratina, který vtipkoval na účet Hitlera. „On byl zatčen i za jiné věci, ale kladlo se mu za vinu šíření vtipů o Hitlerovi."
Protinacistická satira nerozesměje každého, protože některé anekdoty vyžadují znalost kontextu a historie. V každém případě jsou důkazem, že typický český humor existuje za každého počasí.