Slovenská odysea
Judita se už řadu dní zdržuje ve východních Čechách, nedaleko od místa, kde jsme ji před třemi lety označili. Šance na to, že bychom ji dokázali odchytit a sundat její vysílač, jehož životnost se chýlí ke konci, je v členité východočeské krajině bohužel velmi malá - značný problém představuje vůbec Juditu najít... V následujícím příspěvku se ještě vracíme do doby před třemi týdny, kdy jsme za Juditou byli na Slovensku.
Ve středu 4. 8. 2004 po poledni vyrážíme s kolegou Luďkem Čulíkem na Slovensko. Lokalitu nacházíme vcelku bez problémů zásluhou Přemka Rabase, který situaci mapoval před pár dny s Lubošem Peškem a poslal nám skvělý podrobný plánek. Na místě už na nás čekají Mirek Bobek a Khalil Baalbaki, kteří od odpoledne sledují Juditu v hejnu ostatních čápů. Krátce si ji prohlížíme v hledáčku teleobjektivu. Na louce sbírá potravu asi pět desítek čápů, v době našeho příjezdu už někteří odletují nocovat na sloupy el. vedení v okolí. Kdo by si byl pomyslel ve chvíli, kdy jsme vypouštěli Juditu s vysílačkou na zádech v areálu ZOO Dvůr Králové, že na další shledání s ní budeme muset čekat téměř 3 roky!
Následující ráno už bez našich pražských kolegů jedeme nejprve za ředitelem ZOO Bojnice ing. Šrankem, který nám přiděluje pracovníka propagace, ornitologa a fotografa v jedné osobě pana Krchňáka. Vydáváme se na lokalitu č. 2 na Přemkově plánku, kde se údajně zdržují čápi dopoledne. Jedná se o poddolovanou oblast nedaleko obce Koš s několika propadlinami vyplněnými vodou. Na části je porost brambor, zbytek jsou již jen strniště po sklizni obilí. Objevili jsme jen 4 bílé a 1 černého čápa, kteří před polednem vykrouží do výšky a mizí. V doprovodu ředitele ZOO Bojnice se vydáváme na jednání s výkonným ředitelem místního statku v Lehotě pod Vtáčnikom ing. Obžerou, na jehož pozemcích hodláme "operovat". S příslibem pomoci se vracíme zpět do místa hlavního soustředění čápů. Na louce se pilně pracuje, všechna tráva je posekaná, na části jezdí obraceče a kolem nich sbírá 8 čápů kobylky a hraboše. Žádný nemá vysílačku a kolem 11. hodiny všichni odlétají.
V Lehotě pod Vtáčnikom jsou dvě hnízda čápů, na jednom bylo vyvedeno jen 1 mládě, zato na druhém, které je umístěno velmi vysoko na vrcholku věže kostela, vyvedl pár 5 mláďat. Na lokalitu se vracíme v 15,00 a po louce se pohybuje 13 čápů, Judita mezi nimi není, postupně přilétá dalších 6 čápů. Přijíždí ředitel statku a upozorňuje nás na další louku, kterou v tu dobu sečou, asi 8 km JZ vzdušnou čarou u obce Vieska. Za doprovodu kolegy ze ZOO Bojnice sečenou louku skutečně nacházíme, ale není tam ani jeden čáp. Vracíme se zpět k Lehotě, kde mezitím vzrostl počet čápů na 25. Podrobnou kontrolou mezi nimi v 17,15 objevujeme Juditu. Oba nastupujeme s vystřelovací sítí do traktoru, ale řidič odmítá měnit směr, a ani láhev whisky ho nepřinutila opustit obracené řádky (podle slov pracovníka ZOO Bojnice jsme se setkali s jediným slovenským abstinentem). V 18,10 se dostáváme k Juditě na 10 m a vystřelujeme síť. Vlivem silného větru a částečně i problematickému zaměření z jedoucího traktoru míjí síť Juditu jen asi o 1,5 m! Po výstřelu se všichni čápi zvedají a odlétají. Po odletu čápů zaměřujeme Juditu a prohledáváme okolí. V 19,00 je na louce stále jen 1 čáp. Nejsilnější signál zaznamenáváme jihozápadním směrem, kde na sloupech el. vedení sedí několik čápů.
Ráno v pátek 6. 8. se znovu vydáváme za ředitelem statku, který na odpoledne přislíbil traktor s řidičem, který bude volně k dispozici. Kontrolujeme lokalitu 2 u obce Koš, kde nejsou žádní čápi. Zatím se na sklízené louce již shromáždilo 24 čápů, kolem 11. hodiny jako předcházející den všichni postupně odlétají. Přesouváme se nad obec Podhradie na vrchol kopce Sivý kameň, odkud se z výšky 642 m n. m. snažíme pozorovat kroužící čápy, ale sledujeme jen dva. Ve 14,00 na lokalitě 1 není žádný čáp a první se objevuje až po 15. hodině. Do 17,00 přilétá na louku 10 čápů, ale Judita mezi nimi není. Odjíždíme znovu na louky kolem Viesky a Bystričan, kde se dnes sekala tráva, ale ani tady není žádný čáp. Kolem 19. hodiny zaznamenáváme první signál zhruba na SSZ, lokalizaci ověřujeme z dalších dvou bodů, průsečík je přibližně v okolí obce Koš, kde pozorujeme několik čápů na komínech a sloupech. Juditu jsme dnes vůbec neviděli.
Jeden z pracovníků statku nás upozorňuje na každodenní hejno čápů brzy ráno na vojtěškovém poli asi 1 km JZ, v sobotu 7. 8. vstáváme proto před pátou a o půl šesté jsme na místě. Čápi však asi tentokrát zaspali. Překvapení nás však čeká na lokalitě 1, kde je již 13 čápů a kde za chvilku nacházíme Juditu. Na louce je všechno seno odvezeno a žádná mechanizace se tu nepohybuje. Uháníme pro traktor, který si půjčujeme raději bez řidiče a bez dveří. Od 8,30 do 11,30 napodobujeme polní práce, ale Judita je zjevně poplašená. Chová se mnohem opatrněji než ve čtvrtek, a i když příliš neměníme zaběhlý směr, nenechá nás přijet méně než na 25 m. Před polednem opět všichni odlétají. Vykrouží společně a přesouvají se postupně severozápadním směrem. Vracíme se v 15 hodin a je tu již 6 čápů, postupně přilétají další a Judita se objevuje v 16,30. O čtvrt hodiny později na louku vbíhá několik dětí z Lehoty s pokřikem: "Jsme čápi a máme vysílačku, chyťte si nás!" Část čápů včetně Judity odlétá, a ačkoliv se podařilo děti rychle zahnat, do 18,30 se Judita nevrátila. Končíme naši misi a odjíždíme do Čech.