Slasti nakupování aneb Kotva půlstoletá
Seriál na audioportálu mujRozhlas se věnuje historii pražského obchodního domu Kotva, kdysi největšího v republice. Zaposlouchejte se s námi do dobových rozhlasových reportáží a komentářů.
Kotva vznikla proto, že v Praze na přelomu šedesátých a sedmdesátých let nebylo příliš kde nakupovat. Jediným velkým obchodním domem v hlavním městem tehdy byla Bílá labuť, která otevřela už v roce 1939. Úroveň spotřeby v socialistickém Československu byla s tou západní nesrovnatelná, ale životní úroveň přece jen rostla a lidé hledali, kde by mohli utratit peníze. Ačkoliv zásobování zbožím nebylo ani v Kotvě uspokojivé, přesto se stala vyhledávaným místem Pražanů i mimopražských návštěvníků a měla rekordní obraty. Všechno se tu totiž dalo nakoupit „pod jednou střechou“.
Zajímavá je ale Kotva také z architektonického hlediska. Navrhovali ji manželé Věra a Vladimír Machoninovi, autoři mnoha jiných zajímavých projektů - například budovy Teplotechny v Ječné ulici, Domu bytové kultury v Praze nebo sídla československého velvyslanectví v Berlíně. Drúza tvořená osmadvaceti šestiúhelníky (hexagramy) s rozponem 14,2 metrů skvěle zapadla do komplikovaného prostoru náměstí Republiky s jeho historickou zástavbou a nabídla i atraktivní vnitřní prostory.
Související
-
Obchodní dům Kotva byl jednou z výkladních skříní normalizace
Jedním ze symbolů „normalizace“ poměrů v Československu po roce 1968 byla výměna na postu prezidenta. Nemocného Ludvíka Svobodu vystřídal v květnu 1975 Gustáv Husák.
-
Obchodní domy typu Kotva jsou mrtvé, musí hledat novou funkci, říká architektka
Saša Michailidis se ptá architektky a historičky architektury Lenky Popelové z Fakulty stavební ČVUT a architekta Pavla Smětáka.
-
OD Kotva slaví 45 let. Poslechněte si reportáž o historii i architektuře této výjimečné stavby
S architektem a historikem architektury Petrem Klímou mapujeme minulost i současnost architektonicky pozoruhodných obchodních domů v Praze.