Seznamte se s našimi prvními ptačími navrátilci
Jaro je v plném proudu a už se k nám vracejí první stěhovaví ptáci. Kteří to jsou?
Špaček obecný je menší než kos, měří 20 až 22 cm. Hnízdí v dutinách stromů a v budkách, které mají vletový otvor o průměru nad 5 cm. Ihned po příletu obsazuje hnízdiště a intenzivně zpívá. Jeho zpěv je směsicí hvízdavých a vrzavých tónů. Často napodobuje zpěv i jiných druhů ptáků, vrzání vrat i mňoukání kočky. Občas plete i ornitology, když na jaře zpívá jako žluva hajní, která k nám přilétá až v květnu.
Špaček živí mláďata převážně hmyzem a bobulemi. V létě a na podzim vyhledává sady, zahrady a vinice, kde s oblibou konzumuje třešně, vinné hrozny, jablka i hrušky.
Video špačka obecného při krmení mláďat v budce
Skřivan polní je velký 18 cm a poznáte ho podle toho, že zpívá nad polem při třepotavém letu, takřka na jednom místě. Od dubna do července hnízdí dvakrát až třikrát v polích. Hnízdo má vždy na zemi v zemědělských plodinách. Mladí skřivani opouštějí hnízdo ještě v době, kdy neumějí létat a ukrývají se porostu v okolí hnízda. Skřivani živí mláďata hmyzem a v dospělosti semeny různých plevelů.
Konipas bílý je velký 18 cm, má dlouhý ocas, kterým stále kmitá nahoru a dolů. Žije převážně kolem vod a to i v blízkosti lidských obydlí. Na vesnicích se často objevuje na pastvinách a kolem hnojišť, kde je dostatek hmyzu. Hnízdí v různých polodutinách, pod mosty, na budovách i v polobudkách. Mláďata živí pouze hmyzem.
Konipas horský je podobný jako konipas bílý, ale na rozdíl od něj má žluté břicho a delší ocas. Hnízdí ve vyšších polohách u horských potoků, pod mostky a v různých polodutinách převážně nad vodou. Živí se především hmyzem a jeho larvami, které sbírá na kamenech v korytech horských bystřin.
Drozd zpěvný je drobnější než kos, je převážně hnědý s výrazně skvrnitým břichem. Ihned po příletu začínají samci zpívat daleko slyšitelným flétnovým zpěvem. Hnízdí na stromech a v keřích, v zahradách, parcích, polích i lesích. Hnízdo si na rozdíl od kosa nevystýlá, ale pouze do hladka vymaže směsí bláta a trouchnivého dřeva. Potravou drozdů jsou červy, housenky, slimáci, menší druhy hlemýžďů a bobule.
Holub hřivnáč byl donedávna pouze lesním druhem, ale v posledních letech hnízdí i v městských parcích, v zahradách a dokonce i v ulicích nejrušnějších měst. Živí se převážně rostlinnou potravou a semeny. Hnízdí na stromech, jeho hnízdo je velmi křehká stavba složená z drobných větviček. Snáší pouze dvě vejce a hnízdí dvakrát až třikrát ročně.
Čejka chocholatá je našim nejhojnějším bahňákem, i přesto jich stále ubývá. Hnízdí na podmáčených loukách i polích. Živí se hmyzem a rostlinnou potravou. Hnízdo je důlkem vytlačeném v hlíně a většinou v něm má čtyři vejce. Při přiblížení dravce k hnízdu dokáže zaútočit i na větší živočichy než je ona.
Racek chechtavý je našim nejběžnějším rackem. Hnízdí ve velkých koloniích, které mohou čítat i několik tisíc jedinců. Hnízda si staví v porostu na ostrůvcích rybníků. Živí se převážně vodním hmyzem, červy a rostlinnou potravou. Rád má i ovoce, především třešně. V době výlovů loví drobné rybky. Ve městech se nechává přikrmovat od lidí.
Polák velký a polák chocholatý patří mezi potápivé kachny. Nejčastěji se zdržují na hladině vodních toků a rybníků. Živí se převážně rostlinnou potravou a drobnými vodními živočichy. Hnízdí v okolí vod a jeho mláďata jsou ihned po narození schopná následovat samici a sama přijímat potravu.
Potápka roháč je naši největší potápkou. Hnízdí na větších rybnících, kde se živí drobnými rybkami a vodním hmyzem. Hnízdo si staví z částí rostlin a je většinou plovoucí, ukryté ve vodních rostlinách.
Husa velká u nás hnízdí pouze na některých větších rybnících a to velmi skrytě v hustých porostech vodních rostlin. Živí se spásáním různých druhů rostlin a to i na polích v okolí rybníků.
