Sexuální radovánky ve „Zmizelé Praze“, folk v době normalizace
Úterní Čajovna nejprve přinese rozhovor o knize Nevěstince a nevěstky. Publikace Radima Kopáče a Josefa Schwarze má podtitul Obrázky z erotického života Pražanů a loni ji v edici Zmizelá Praha vydala Paseka.
Dílo s černobílým aktem na obalu „představuje zaniklé prostředí křivolakých pražských uliček, honosných i špinavých hampejzů, pochybných náleven, barů a šantánů, ale i soukromých bytů, kde se ženy nejrůznějšího věku nabízely svým klientům,“ jak se uvádí v upoutávce. „Přibližuje také polosvět pasáků a kuplířů, ale i snahy těch, kteří s tímto sociálním problémem bojovali. Ačkoli prostituce v Praze bujela už od středověku, obrazový materiál v knize pokrývá z pochopitelných důvodů až období Rakouska-Uherska a první republiky. Zatímco za monarchie bylo provozování prostituce podrobeno úřednímu dohledu a veřejné domy fungovaly oficiálně na základě koncese, za první republiky se nevěstky musely stáhnout do ilegality. Stejně jako předtím také ´šlapaly chodník´ a své zákazníky ´lovily´ v nejrůznějších pohostinských zařízeních. Kniha dává nahlédnout do všech těchto míst i do tváří těch, kteří se v tomto světě pohybovali. Průvodní studie pak pojednává titulní problematiku v širším kulturním i společenském kontextu.“
Kdy měla prostituce v Čechách největší svobodu, které podniky byly v minulosti známé a oblíbené, jak společnost přijímala, či naopak odmítala lehké ženy a které pohlavní choroby se nejčastěji přenášely? Nejen na tyto otázky odpoví Čajovna Kateřiny Rathouské.
V druhé části pořadu vám pak představíme další počin z edice Šťastné zítřky nakladatelství Academia nazvaný Intelektuální protest, nebo masová zábava? - Folk jako společenský fenomén v době tzv. normalizace, pod kterým je podepsán historik Přemysl Houda. Podle autora se tento hudební žánr „pohyboval přesně na pomezí oficiality a neoficiality, osciloval mezi ještě akceptovatelným a už neakceptovatelným vládnoucí mocí. Nikdy ale nebyl ani plně akceptován, ani plně zakázán. Ukázat, proč tomu tak bylo, je jedním z cílů této knihy.“
ČRo Vltava, 24. června od 19 hodin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.