Salónní konverzace Jiřího Steimara
Herecký projev někdejšího oblíbeného herce Národního divadla Jiřího Steimara (1887-1968) se vyznačoval perfektní výslovností, technickou vyspělostí s úspornou mimikou a širokým rejstříkem charakterů, do nichž se uměl mistrovsky převtělit.
Jiří Steimar byl však také poměrně hojně obsazován do rozhlasových her. Hrál také v celé řadě filmů.
Pro poznání hereckých osobností minulosti může zájemcům velmi dobře sloužit někdejší rozhlasový pořad Chvilky v zákulisí, který Československý rozhlas vysílal v 60. a 70. letech minulého století. Divadelní historik Petr Hořec si zval do studia známé herce pražských i mimopražských divadel. Jiří Steimar se účasti na natáčení zpočátku bránil… Steimar: „…ale jak slyšíte neubránil. Kolega Hořec mě nakonec přece jen dostal k mikrofonu. Já jsem totiž v rozhlase tak řídkým hostem, že snad ani do mikrofonu pořádně mluvit neumím.“ Nebyla to pravda. Jiří Steimar do mikrofonu mluvit uměl. Svoje nejlepší rozhlasové role vščak vytvořil spíše ve svých mladších letech.
Pořad Chvilky v zákulisí byl s Jiřím Steimarem natočen v roce 1961, kdy bylo herci sedmdesát čtyři let. V té době vystupoval v Národním divadle už pouze jako host. Není tedy překvapující, že debatu s ním zahájila hlasatelka obvyklou otázkou – ´jaké byly vaše začátky u divadla?´ Část odpověď Jiřího Steimara si můžete poslechnout v druhé zvukové ukázce.
V Dějinách českého divadla se o Jiřím Steimarovi praví: Byl to „herec vzpřímeného držení těla, melodicky jímavého hlasu a mužně zdrženlivého výrazu. Vytvářel postavy bez vnitřních záhad a vzdálených cílů. Ovládal dokonale salónní konverzaci, nepronikl však k myšlenkově složitějším typům, konverzační elegance zůstávala jeho doménou“.
