Rádio Retro – Rozdělený svět

02727216.jpeg

Startuje nové Rádio Retro, tentokrát s podtitulem Rozdělený svět … aneb Rozhlasové vlny ve službách studené války. Posluchačům nabízí 28 hodin nahrávek z obou stran někdejšího bipolárního světa.

5. března 1946 vystoupil v americkém Fultonu britský premiér Winston Churchill a trefně charakterizoval situaci ve sféře sovětského vlivu. Mluvil o železné oponě a o nutnosti zajistit, aby mírové sliby nebyly jen „zvlněnými slovy“. Přesto se právě zvlněná slova – rozumějte slova rozhlasových vln obou stran studené války – stala vedle jaderného arzenálu hlavní zbraní zápolení idejí, respektive ideologií.

Dramaturg Tomáš Černý s pomocí Evy Ješutové a Tomáše Bělohlávka z Archivu ČRo vybrali snímky propagandy padesátých let, v níž promlouvá Na okraj dne Zdeněk Nejedlý, Viliam Široký řeční před skandujícím davem o prospěšnosti právě podepsané Varšavské smlouvy, reemigranti ze západu očerňují způsob života plný prostituce, bídy a beznaděje, stěžují si na zavlečení do Západního Německa vlakem či letadlem.

Bruno Folta se na tiskové konferenci v roce 1954 přiznává, že jeho působení ve Svobodné Evropě bylo výsledkem pomýleného vidění světa a vystupuje s prohlášením nápadně podobným mnohem pozdějšímu extempore „statečného chlapíka“ Pavla Minaříka.

Zazní však nejen materialistická a bolestínská stránka tuzemské propagandy. Šedesátá léta přivádějí do našeho éteru důmyslné publicistické tvary, které ideologii šíří jemněji. Antonín Přidal v roce 1963 vysílal více než hodinovou reportáž z Kuby, mimo jiné o tom, kterak tam Čechoslováci budují školství nebo zdravotnictví. Zpravodaj v USA Karel Kyncl natáčí v New Yorku půlhodinový rozhovor s Jiřím Voskovcem, kterého u nás od roku 1948 jako by nebylo, na návštěvu z Vídně – geograficky blízké, ale jinak těžko dosažitelné – přijíždí do Prahy Hugo Haas a na besedě s publikem neodolatelně líčí svoje filmové počiny v Americe.

Komentátoři Petr Nováček a Milan Slezák při natáčení Ráda Retro - Rozdělený svět aneb Rozhlasové vlny ve službách studené války

Nepominutelnou složkou Rádia retro bude pohled z „druhé strany“. Kronika Rádia Svobodná Evropa promluví ústy Ferdinanda Peroutky, Pavla Tigrida nebo T. G. Masaryka, jehož hlas z gramodesky zazněl 1. května 1951 v zahajovacím programu Československé stanice RFE. A dáme i slovo záběrům vzniklým u nás po roce 1989, v nichž o svých zkušenostech s životem v exilu mluví právě Tigrid, Kyncl, manželé Škvorečtí, A.J. Liehm, Pavel Landovský a mnozí další.

Pavel Tigrid

Nahrávky, které by se ještě před nějakým čtvrt stoletím jen těžko ocitaly na jedné společné vlně, okomentují dvě skutečné osobnosti naší rozhlasové publicistiky Petr Nováček a Milan Slezák.