Rádio Retro 1938-1945
Český rozhlas uvádí při příležitosti nadcházejícího 70. výročí konce druhé světové války další výběr svých unikátních archivních nahrávek. Digitální stream obsahuje 28 hodin zpráv, projevů či reportáží z období od konce první republiky až po Norimberský proces. Vedle ucelených archivních snímků, z nichž mnohé nebyly v tomto rozsahu nikdy odvysílány, dostávají prostor také komentované kompilace – jejich autory jsou například Jiří Suchý nebo Stanislav Motl.
Program dalšího (už osmého!) Rádia Retro je sestaven nejen z archivních snímků někdejšího našeho rozhlasu a protektorátního Reichssenderu Böhmen, ale také ze snímků, které se před pouhými několika lety dostaly do archivu Českého rozhlasu z fondů Ministerstva zahraničních věcí. Jde přibližně o 700 gramodesek z produkce BBC, které se po válce ocitly v Praze. Jsou na nich jednak relace „Hlasu svobodné republiky“, ale také reportáže o našich stíhačích v Británii, o práci bombardovacích letců, pozemního personálu, projevy Jana Masaryka a podobně. Z Hlasu Ameriky pak promluví Voskovec a Werich, kteří ve svých zámořských relacích komentovali řadu událostí, včetně vyhlazení Lidic.
Rádio Retro rozkročené mezi lety 1938 a 1945, respektive 1946 nabídne více méně chronologický přehled událostí, a to už od X. Všesokolského sletu v červnu 1938, jehož dominantou byla scéna „Dobudujeme a ubráníme“. Reportérem byl statečný dr. Franta Kocourek a více než hodinová nahrávka plná emocí posluchačům nabídne dokonalý prožitek tehdejší atmosféry celé naší společnosti.
Velkou naději střídá pomnichovské zklamání, nastupuje okupace, heydrichiáda, Lidice a Ležáky, ze západu řeční Edvard Beneš, v Praze Emanuel Moravec. Válku na území Sovětského svazu připomíná v programu Rádia Retro pozoruhodný dvoudílný pořad „Cestou sněženek“, na jehož realizaci formou jakési expedice po SSSR ve stopách Svobodovy armády v roce 1965 zavzpomínají i tehdejší tvůrci. Uměleckou reflexi německé okupace zastupuje rozhlasová hra Jiřího Justa Klauni a vlastenci a rovněž literárně zachycuje události roku 1945 Deník z Hirošimy od japonského lékaře Mičihika Hačiji.
Poválečné návraty vězňů koncentračních táborů vrcholí emotivním rozhovorem ing. Josefa Cincibuse s lidickou ženou paní Jedličkovou, která na rozhlasové vlně žádá o pátrání po svém malém synovi, aniž tuší, že ten už tři roky nežije a neméně silným materiálem je záznam výslechu několika přeživších lidických dětí před norimberským tribunálem, o jehož činnosti a rozhodnutích informoval posluchače Československého rozhlasu zpravodaj František Gel.