Původní galapážské druhy čelí hrozbě z pevniny
Vláda jihoamerického Ekvádoru se obává o přírodní bohatství Galapág. Na souostroví se totiž přes všechny přísné kontroly dostávají živočichové z pevniny. Uvedl to server BBC News.
Nepůvodní druhy přitom představují jednu z největších hrozeb pro ekosystémy Galapág, které nikdy nebyly spojeny s pevninou. Vznikly totiž před 5 miliony let činností podmořských sopek, a tudíž se zde vyvinula jedinečná flóra a fauna.
Nyní je ale 13 izolovaných - asi 1.000 km od pevniny vzdálených - ostrovů ohroženo invazí cizích druhů. Místní usedlíci totiž těží z turistického ruchu a s rozvojem území přichází přirozeně i nové druhy zvířat. Například nedávno objevili biologové na ostrovech pravděpodobně pevninský druh želvy a leguána. Podle dostupných informací se tento druh leguána velmi rychle množí a je dokonce schopen křížit se s místními druhy.
Je téměř jisté, že leguán se dostal na souostroví nedopatřením - přicestoval v některém z nákladů a podařilo se mu uniknout pozornosti inspektorů. Jiné druhy, jako například kozy, sem ale byly přivezeny úmyslně - nikdo nepředpokládal, že by jejich pastva mohla mít tak zhoubný vliv na zdejší ekosystémy, které potřebuje ke svému životu vzácná želva sloní.
Islas Galápagos - Galapágy nebo také Želví ostrovy byly objeveny v roce 1535 Španěly. Následující 3 století nepatřilo souostroví nikomu. Až v roce 1832 ho zabral Ekvádor. V té době přistál na Galapágách se svou lodí Beagle britský přírodovědec Charles Darwin. Zdejší šestitýdenní pobyt ho inspiroval k formulování zákonitostí přírodního výběru, které publikoval v knize O původu druhů.
Od roku 1934 jsou ostrovy Národním parkem a v roce 1978 byly zapsány do Seznamu světového dědictví UNESCO.
Převztao z Českého rozhlasu Leonardo
