První den u Obu (neděle 13. července 2003)

26. březen 2012

Čtyřiadvacet hodin na cestě, k tomu pět hodin časový posun - z Prahy jsme odjížděli v pátek dopoledne a do Ključiků na horním toku Obu, jižně od Novosibirska, jsme dorazili včera odpoledne. Jsme ve stejných místech, kde jsme loni "obatůžkovali" tři čápy černé, a věříme, že se nám to povede i letos.

Ključiki jsou spořádaná a na místní poměry asi i celkem bohatá vesnice, především díky tomu, že tady slušně funguje kolchoz. Lidé tedy dostávají výplaty a k tomu naturálie (leckde jinde jsou odkázáni pouze na naturálie a někde jen na ubohou podporu). Příjmy z práce v kolchozu nejsou nijak horentní - pohybují se v širokém rozpětí v závislosti na zařazení a výkonech jednotlivých pracovníků a výkony zas závisí na tom, jaké práce právě probíhají. Nicméně v průměru se měsíční příjmy zemědělců pohybují někde mezi 1500 a 2500 rubly, přičemž rubl má nyní o něco nižší hodnotu než koruna a ceny zboží jsou zhruba srovnatelné s cenami u nás (je ovšem fakt, že když jsme byli včera na večeři v místní "stolovoj", zaplatili jsme za čtyři jídla jen 54 rublů). Každý tu proto obhospodařuje záhumenek a především chová krávy, prasata a slepice. Včera večer se po ulicích procházela jedna kráva za druhou - vracely se domů z pastvy, na které se o ně stará jeden honák. Ráno je pak zase stačí jen strčit za vrátka.

"Zlepšilo se to tady za poslední rok?" ptali jsme se Nikolaje.

"Kdepak, je mnohem hůř," odpověděl mi. "Výkupní cena masa klesla z 50 na 30 rublů. Před pár dny jsem prodal dvě prasata a dostal jsem za ně jen 3400 rublů."

U hnízda. Zleva Luboš Peške, Nikolaj Juškov, Miroslav Bobek, Jarda Šimek.

S lesníkem Nikolajem Juškovem jsme se dnes jeho gazem (koupil si ho ještě v sovětských časech a je na něj velmi opatrný, protože ví, že jiné auto si už nejspíš nikdy nepořídí) vydali k čapím hnízdům. Petrovo hnízdo je neobsazené, i když nějaký čáp na něj nejspíš čas od času přiletí. Na Romanově hnízdě jsou tři mláďata; žádný z jejich rodičů prý ale nemá "batůžek" a signál pozemního vysílače jsme zatím nezachytili... Na Kateřinino hnízdo jsme se dnes nedostali, zato nám Nikolaj ukázal "nové" hnízdo u Malyševa, asi dvacet kilometrů odtud. Nové jsem napsal v uvozovkách proto, že existuje minimálně od roku 1995, ale Nikolaj o něm loni nevěděl. Právě na tohle hnízdo, kde jsou také tři už docela velká mláďata, upevnil Luboš Peške naše chytací zařízení a brzo se na něm pokusíme o odchyt prvního čápa černého.

Už slyším tu otázku: "A co komáři?" Před měsícem to dokonce i podle Nikolaje nebylo k vydržení. Teď se jich zdá být o něco méně než loni. Ale bez klobouku se síťkou, rukavic atd. se v lese dlouho vydržet nedá.

"Nové" hnízdo nedaleko vesničky Malysevo
autor: Miroslav Bobek
Spustit audio