Provinění irské katolické církve
Britský deník The Times přináší analýzu 719stránkového dokumentu, podle nějž irská katolická hierarchie po několik desetiletí kryla pohlavní zneužívání dětí kněžími dublinské arcidiecéze a státní úředníci toto krytí podporovali. Dokument včera zveřejnila komise ustavená irskou vládou k prošetření toho, jak se církev a stát k obviněním ze zneužívání dětí kněžími stavěly. Zpráva je ostudným výčtem lží a zastírání, píší Timesy v článku nazvaném Nechce se tomu věřit, ale oni to opravdu dělali. Materiál byl zveřejněn půl roku poté, co jiná zpráva potvrdila zneužívání a týrání dětí v katolických internátních školách od 30. do začátku 90. let.
"Nechce se věřit, že dobří mužové církve zavřeli obě oči před tím, co bylo zcela evidentní. Nechce se věřit, že ignorovali staletí biblických, papežských a jiných duchovních naučení, ignorovali kanonické právo, a nechali neodpuštěné zlo vršit na sobě do odporné pyramidy a provinilé kněží jenom přesunovali z místa na místo. "Při posuzování případů pohlavního zneužívání dětí bylo starostí dublinské arcidiecéze zachovat věc v tajnosti, vyhnout se skandálu a ochránit pověst církve. Všechno ostatní, včetně blaha dětí a spravedlnosti pro oběti, bylo podřízeno těmto prioritám," uvádí se ve zprávě. Vyšetřování zahrnulo léta 1975 až 2004. Po většinu tohoto období bylo podle zprávy politikou církve "neptat se, mlčet". Situace se prý zlepšila po roku 1996.
K případům zneužití docházelo v katolické církvi i v Anglii, Walesu a Skotsku, ale s Irskem se to prostě nedá srovnávat. Westminsterský arcibiskup sice každý rok zveřejňuje všechny případy stížností a vyšetřování, ale ani zde nelze propadat pocitu sebespokojenosti. "Dva z deseti církevních činitelů nepodstoupili ani elementární školení na ochranu dětí. Každý pátý církevní pracovník pak věří v tělesné tresty," varuje zpráva Výboru na ochranu dětí v církvi. "Dokud se toto číslo limitně nepřiblíží nule, je hrozné Ježíšovo slovo o pohoršení těch nejmenších nadále ostnem, namířeným proti církvi," píší Timesy.
Materiál rozebírá případy 46 kněží, na něž bylo podáno 320 stížností. Byli vybráni z více než 150 dublinských kněží zapletených do obtěžování nebo znásilňování chlapců a dívek počínaje rokem 1940. Zpráva jmenuje 11 kněží, kteří už byli usvědčeni. Do neblahého světla se opět dostává nechvalně proslulý otec Christopher Clonan, který v 70. letech masově zneužíval chlapce, a nakonec roku 1992 prchl do Austrálie. Tam o šest let později zemřel. Jeho obětem už z diecézní pokladny odešla kompenzace ve výši 750 tisíc liber. "Katolická církev se s obrovským zpožděním musí naučit, že své zodpovědnosti nikdo neuteče, a hříchy otců dopadnou na syny. V tomto případě naneštěstí doslova," konstatují Timesy.
Vyšetřovatelé během tří let prozkoumali 60.000 záznamů, které církev do té doby držela v tajnosti. Odevzdal je až dublinský arcibiskup Diarmuid Martin, kterého Vatikán vyslal v roce 2004 do irské metropole s pověřením se skandálem skoncovat. Mezi těmito záznamy bylo i přes 5500 těch, které se Martinův předchůdce kardinál Desmond Connell pokoušel skrývat pod zámkem v soukromém arcibiskupském trezoru. Zpráva odmítla tvrzení církevní hierarchie, že nevěděla ani o zločinném charakteru zneužívání dětí ani o jeho rozsahu. Vyšetřovatelé našli dokumenty, podle nichž církev uzavřela v roce 1987 pojistku pro případ potřeby krýt náklady na obhajobu a čelit požadavkům na kompenzace. K římskokatolické církve se hlásí 93 procent obyvatel Irské republiky.
