Přirozený odchov ary vojenského v Zoo Plzeň

Letos přidal chovný pár ary vojenské (samička Arja a sameček Vilík) druhé přirozeně odchované a celkově třetí mládě. Mládě opustilo začátkem října budku - o několik dní dříve, než bývá běžné. Nejprve v ní 22. a 25.června objevena chovateli 2 vajíčka, 21. července se vylíhlo mládě, druhé vejce rodiče vyhodili z budky.

Ara vojenský ve volné přírodě
Tento poddruh se v přírodě vyskytuje ve středním a jižním Mexiku. Obývá semiaridní (polosuché) a tropické lesy poblíž bystřin, vyhýbá se tropickým pralesům v jihovýchodních státech. Během jara a léta se nachází v nadmořských výškách až 2500 metrů n.m. v borových a dubových lesích, v zimě sestupuje do velkých údolí a roklí Sierra Tarahumara, kaňon del Cobre a Caňada de Urique, které jsou víc než 2000 metrů hluboké. Od prosince do února, kdy jsou na vrcholcích sněhové bouře, vyhledává tropické teploty těchto údolí. Objevuje se i na pobřeží. Většinou ve velkých hejnech navštěvují solné díry v úbočích některých roklí a hledají minerály, kterými si doplňují svůj jídelníček, který se skládá z borových šišek, žaludů, různého ovoce a pupenů stromů. Počty arů se v přírodě rapidně snižují v důsledku rozvinutého farmaření, intenzivního zemědělství a obchodování s ptačími pery a živými ptáky. Až do šedesátých let nejsou žádné záznamy o rozmnožování ary vojenského v zajetí, a proto byli až do nedávné doby vyváženi ve velkém množství. V roce 1987 byl ara vojenský zapsán do seznamu CITES 1 (mezinárodní úmluva o regulovaném obchodu ), a tím byl vývoz omezen na minimum.

O chovu
Chov těchto arů je řízen v rámci evropské plemenné knihy ESB, kterou vede Steven Vansteenkiste ze zoo Antverpy v Belgii. V současnosti jsou chováni v cca 29 evropských zahradách v počtu kolem 90 kusů. Naše ary vojenské přicestovaly v roce 1994 ze zoo Antverpy ze skupiny zabavených a tím zachráněných pašovaných ptáků z Mexika. Protože jde o zranitelný druh uvedený v Červené knize, je snahou evropských zahrad vytvořit populaci ex situ (mimo domovinu). Tito ptáci pak slouží jako záložní populace v případě vymizení druhu v přírodě.

V roce 2005 se v Zoo Plzeň, poprvé v historii, povedl odchov těchto arů - uměle. Do té doby jim to vůbec nešlo. Jednalo se spíš o malý zázrak, poněvadž vejce, z kterého se mládě vylíhlo, bylo po 14 denním sezení poškozeno. Náš chovný pár toho roku zahnízdil v expoziční voliéře Tropického pavilonu. Vajíčko bylo nalezeno prasklé v budce po jedné z našich zábavně- výchovných akcí před tímto pavilonem. Zřejmě nadměrný hluk byla příčina stresu, vedoucího k rozbití vajíček. Jedno se však zachránilo. Naprasklé vajíčko bylo zalepeno průhlednou izolepou a umístěno do umělé líhně. Již při kontrolním prosvícení bylo zřejmé, že se embryo dále vyvíjí a po dalších 14 dnech, 26.6. 2005 se z tohoto vajíčka vylíhlo úplně zdravé ptáče. Později bylo poskytnuto ostravské zoo.

V roce 2007 poprvé odchovali rodiče mládě přirozeně v tropickém pavilonu Z přímo v expozici. Po celý rok měli maximální klid. Jediné vajíčko bylo sneseno počátkem května, mládě se vylíhlo za necelý měsíc. Mládě vylétlo z budky na přelomu srpna a září, od rodičů je téměř k nerozlišení. Několik dní předtím se zdržovalo u výletového otvoru a zvědavě okukovalo venkovní svět. Mládě později putovalo do jiné zoo. Mláďata narozená v letech 2005, 2007 a 2008 jsou tedy první mláďata rodu Ara v plzeňské zoo, ary ararauna se u nás zatím nemnoží.