Poděbrady - parky a kolonády
Poděbrady leží zhruba 50 km východně od Prahy na řece Labi v Polabské nížině. Město je známé svými lázněmi orientovanými na léčbu srdečních nemocí a oběhového systému. Lázeňská část města je proslulá svými parky, dvěma kolonádami a promenádním centrem.
Za kostelem Nanebevzetí Panny Marie se rozkládá rozlehlá obora, kterou roku 1538 nechal založit císař Ferdinand I. Byla určena k chovu daňků. Dnes je v ní jezdecký areál a příjemný les s parkovou úpravou. Na konci minulého století byly v oboře činěny pokusy s aklimatizací exotické zvěře. Pobíhaly zde antilopy, ale také klokani a pštrosi. Havířský kostelík Nanebevzetí Panny Marie je postaven na místě, kde bylo roku 1496 popraveno deset vůdců vzbouřených kutnohorských havířů. Na památku této události zde vznikla roku 1516 dřevěná kaple, kterou v polovině 17. století nahradila stavba kamenná. Ta se do dnešních dnů uchovala v novogotické podobě z roku 1896. Kousek od kostelíka se nalézá studna, památka na železitý pramen. Od r. 1722 až do založení poděbradských uhličitých lázní byl pramen využíván ve zde postavených malých lázních.
Hlavní plochy městské zeleně dnes najdeme v novodobém lázeňském areálu. Jeho vznik připomíná tabule na druhém nádvoří poděbradského zámku. Právě zde byl 31. června 1905 v hloubce 96,7 metru objeven pramen alkalické zemité kyselky, a to díky knížeti Hohenlohe, který zde nechal hledat prameny pitné vody. Prací pověřil barona Carla von Bülow, proslulého proutkaře. Postupně byly nalezeny další minerální i uhličité prameny a severně od historického jádra města vznikly lázně. Nazvány byly Knížecí a započaly svůj provoz 15. června 1908. Vzor měly v lázních západočeských, kterým se chtěly vyrovnat. Jejich rozšíření na sebe nechalo čekat pouze dva roky, kdy město zakoupilo statek a plochy ovocných zahrad na území Dřevnice. Právě tam vzniklo lázeňské centrum tzv. Letních lázní. Nejdříve vznikly roku 1907 až 1908 lázeňské budovy a k nim roku 1911, podle návrhu Františka Jandy, přibyla velkolepá Lázeňská kolonáda. Ve stejném roce byl založen romantický Lázeňský park klasicistního pojetí.
Sousední park byl budován v letech 1923-25 podle regulačního plánu architekta Jandy. Tehdy nesl park jméno podle přilehlého náměstí Míru (dnes náměstí T. G. Masaryka). Znamenitě byly vyřešeny partie, kde se oba parky stýkají, a prostor u Lázeňské kolonády. Výraznou částí parku na náměstí T. G. Masaryka je rozlehlá parterová část mezi nádražím a Libenského kolonádou. Jde o udržované travnaté části doplněné záhony květin a cestami s lavičkami. V bočních liniích jsou vysazeny keře stříhané do jehlanů. Dnes má část parku jihozápadně od Libenského kolonády podobu krajinářsky koncipovaného průhledu s množstvím dobře viditelných, solitérně umístěných a výrazně barevných dřevin.
V parku najdeme známé květinové hodiny, které pocházejí z 30. let, a kamenné sochy od Břetislava Bendy (Po koupeli, Stojící dívka, Sedící dívka). Park je na severu uzavřen konstruktivistickou budovou nádraží podle architekta V. Krcha a železnicí. Výstavba parku i budovy nádraží probíhala téměř současně. Na park navazovala výstavba Libenského kolonády realizovaná během let 1937-38. Její dominantou je nad pramenem postavený pavilon podle architekta J. Kerharta. Jižní část je charakterizována trojřadou alejí mezi níž je široká parterová část.
Parky a kolonády zde obecně charakterizují stromořadí, ať už trojřadá či dvouřadá. Zde se střídají aleje jírovcové a lipové. Místy najdeme platany. Parky doplňují sochy, obdélný bazén s vodotryskem a centrální kruhový bazén. Jmenujme známou sochu Tanečnice či sousoší Matky s dítětem nebo bronzové sousoší Leda s labutí. Nepřehlédneme mohutné dřeviny, ať už jsou to buky obecné, jasany ztepilé, borovice hedvábné a duby letní. Romantiku uchovávají převislé habry, koberce břečťanu a další stále zelené keře.
Dnes jsou parky a Libenského kolonáda kompaktně spojené v jeden Centrální lázeňský park. Od roku 2002 do roku 2007 probíhala na ploše parku 9 hektarů revitalizace, kdy byla respektována doba vzniku parků a zároveň byly parky obnoveny tak, aby splňovaly funkci komunikačního a kompozičního městského uzlu.