Tanky Na Plachtě
Tanky a obrněné transportéry se v minulých dnech prohnaly prostorem přírodní památky Na Plachtě v Hradci Králové. Akci pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny a nás zajímalo, za jakým účelem. Více prozradil reportér Miroslav Ponomarev.
Proč se vojenská technika proháněla přírodní památkou Na Plachtě? Hovoří Martin Hanousek z AOPK ČR.
Aby se zde obnovily biotopy pro chráněné druhy živočichů a rostlin a pro druhy, které jsou na Červeném seznamu a jsou tedy vzácné. Další, čeho zde dosáhneme, je obnova periodických tůní, které také v krajině chybí. Tady Na Plachtě se vyskytuje kriticky ohrožený listonoh letní a žábronožka letní, kteří zde mají poslední lokalitu výskytu v Královéhradeckém kraji a díky tomuto pojezdu obnovíme vysychající kaluže, na které jsou tyto druhy vázány. V centrální části lokality Plachta se vyskytuje mokřad, kde se vyskytuje masožravá rostlina rosnatka okrouhlolistá, a ta nesnáší konkurenci jiných rostlin. To znamená, kdybychom mokřad nechali být a zarůstat, tento zvláště chráněný druh vymizí. Tím, že území narušíme pojezdem techniky, obnažíme vlhké písky a tento druh tu může zůstat.
Na Plachtě jsou písky, nezbytné pro život mnoha druhů hmyzu.
Žijí zde desítky druhů včel, vos a brouků, které potřebují právě obnažený písek.
Vojenská technika také zabrání, aby se lokalita zalesnila. Podle Martina Hanouska les není - přestože si to leckdo myslí - místo, které bychom měli nejvíc chránit.
V naší přírodě jsou nejvíce ohrožená stanoviště bezlesá, která jsou právě třeba tady Na Plachtě. Byl to vojenský prostor, vojáci tu operovali již od dob Marie Terezie. Před tím zde byly obecní pastviny, takže to bezlesí je tu už několik století. A také díky tomu, že tady například neprobíhala zemědělská činnost a hnojení, zde mohly přežít zmíněné druhy až do současné doby.
Jenže vojáci, kteří (aniž by to bývali nějak zvlášť chtěli) zabraňovali zalesnění ježděním po lokalitě Na Plachtě, odtamtud již před 20 lety odešli.
My jsme se rozhodli tu jejich činnost nahradit tím, že jsme se domluvili s Klubem přátel vojenské techniky, kteří si zde na vojáky hrají, ale vlastně vykonávají stejnou činnost jako ti vojáci.
Vojenské technice velel, ale vlastně moc nevelel, předseda Východočeského klubu přátel vojenské techniky Miroslav Tuček.
Možná si hodně lidí řekne, že si sem jedeme jenom zablbnout, ale sám jste si mohl všimnout, že jsme pod ostrým dozorem ochranářů – oni si zadávají, kde chtějí jezdit a jakým způsobem, skutečně to zdaleka není podle představ mnohých řidičů těch vozidel. Samozřejmě v dnešní době není možné se jen tak projet s pásákem, takže nám to poskytuje možnost si zajezdit, zkusíme si znovu vozidla, která vlastníme, a je to pro nás příjemná aktivita pro volný čas.