Praha - Čakovice, zámecký park
Zámecký park v Čakovicích leží na výměře 7,38 hektaru. Ze severní strany jej obtéká Červenomlýnský potok, ze západní strany ho uzavírá areál bývalého cukrovaru.
Vznik a vývoj celé zahrady jistě souvisel se stavbou a úpravami zámku, není však z dostupných pramenů jasné, kdy přesně byla zahrada založena, mohla být již barokní. Na zahradní průčelí zámku zřejmě navazoval v osové vazbě pravidelný parter s kašnou. Později byl založen park krajinářského charakteru. První zmínky o něm jsou na indikační skice ke stabilnímu katastru roku 1842. Zde je zakreslen park s uspořádanými porosty a volně vedenými cestami. Tehdy ještě nebyl zakreslen rybník v severní části parku, ale rybník v jižní části ano. Ten který také na jihu park uzavíral. Bylo zde rovněž zaznamenáno koryto Červenomlýnského potoka.
Během vývoje parku se měnila i jeho rozloha. Kdysi zasahoval až do dnešních sadů Husitské revoluce. Právě tam býval rybník, ze kterého ústil vodní kanál, jenž se však do dnešních časů nedochoval. Velké změny parku nastaly v letech 1850-70, kdy zámek zakoupil Alexandr Schöller. Byly spojeny s rozsáhlou úpravou zámku. Vznikla vysoká zeď ohraničující zahradu a vstupní brána s erbem Schöllerů. Právě do této doby je datován vznik severního rybníka, byl zřízen i bazén a altány. Severně od zámku vznikl malířský ateliér. Dvůr sloužil k výuce jízdy na koních a byl tedy centrálně kruhově přestavěn. Je zde dodnes, lemován jírovci. Na obrazech z konce 19. století je patrné, že celá severní polovina dnešního parku byla využívána jako ovocný sad.
Dnes vodní kanál, který ústí do rybníka, tvoří podélnou osu parku. Rybník je uzávěrem severní části parku. V parku jsou použity především domácí druhy dřevin, jde spíše o skupiny, méně o solitéry. V severovýchodní části parku jsou věkovité stromy jasanu ztepilého. Mnoho stromů je zde porostlých břečťanem popínavým.
Celková stabilizace parku probíhá již od roku 1994, kdy byl zpracován návrh regenerace a poplatně jemu byly provedena základní asanační opatření. Mnoho porostů se nacházelo ve velmi špatném stavu. Následoval projekt obnovy zámeckého parku, který zpracoval Boris Cach roku 1997. Nejrozsáhlejší rehabilitace zámeckého parku však probíhala v letech 2000 až 2002 a potvrdila přírodně krajinářskou podobu parku s biocentrem v jeho severozápadní části.. Největší změnou bylo připojení východní části k parku, která byla dosud využívána jako soukromé zahrádky. Zde na ose dlouhého pozemku byla zbudována rovná cesta po obou stranách lemovaná stromořadím. Jižní konec cesty je zakončen kruhovou kompozicí růžových keříků s bazénkem s vodními rostlinami a rybami.
V centru kruhového prostoru je dětské pískoviště s tobogánem a kolem po okruhu lavičky, vše lemováno pergolami s popínavými rostlinami. Severní konec pozemku je též kompozičně řešen do kruhu. Leží zde velké balvany proložené kompozicí z okrasných trav. Protiváhu vodnímu prvku na opačném konci osy tvoří štěrkový kruh.
Během prací bylo odstraněno 117 nezdravých stromů a ty v mnohem větším rozsahu nahradila výsadba 479 nových již vzrostlých stromů. Keřové patro, které z minulých let úplně chybělo a bylo spíše náletové, bylo vysazeno zcela nově. Po vybudování nové cestní sítě byly postaveny kamenné mostky a vysazeno 6010 keřů. V parku se podařilo vytvořit kompaktní skupiny stromů i keřů, které doplňují volné udržované louky a tvoří tak pěkné střídání světla a stínu a příjemné průhledy skrze park. Park celkově působí velmi přirozeně, živě a zdravě. Od jara do podzimu tu vždy něco kvete. I rozvolněné cesty lákají k procházkám ve stínu velikánů a rybník vábí k posezení na svém břehu nejen rybáře.