Pondělí 4. června 2001
Podrobné záznamy z pondělí 4. června
Dění na Týně reportuje Eugen Kukla:
7.30 - 12.00
Prichazim kratce po pul osme rano. Chladne sychrave pocasi, vetrno, město jakoby se jeste probouzelo. Vetrny vir si hraje s potrhanymi plakaty. Nejprve pozorujil z namesticka tvoreneho ulicemi Stupartskou a Celetnou. Jedno mlade jiz sedelo na kraji okna. Pro jistotu volam p. Bobkovi, zda je v hnizde i druhe. Jeden z rodicu na vedlejsi vezicce a druhy vysoko na strese hlavni veze. Ze stativu udelam nekolik snimku. I kdyz me stanoviste poskytuje dobry pohled, uvedomuji si, ze pokud by mlade vyletlo smerem k Tynské ulicce, nemohl bych urcit kam se sneslo a proto se radeji premistuji tam, kde by pad byl vice pod kontrolou, tedy na roh Tynske a Tynske ulicky. Objevuje se pan Peske. Mlade z meho noveho videt neni, ale jeho padu bych si zcela jiste vsiml. Rodice se prakticky nehybaji, vzletaji jen velmi zridka. I kdyz jednou nebo dvakrat jeden z rodicu navstivi vezicku, korist nenese zadnou. Zima je stale horsi. Mrholi. I kdyz mam na sobe svetr, musim pro dalsi. Asi pred desatou SMSkou oznamuji panu Peskovi,ze na dvacet minut opustim stanoviste. Mlade je stale na kraji. Pri navratu dostavam telefonicky dotaz, zda je mlade pritomno. Internetovi divaci je pry nemohou najit. Potvrzuji, ze mlade je na miste, ale tak blizko kraje, ze jiz asi vychazi ze zorneho uhlu kamery. Presouvam se na treti stanoviste do Ungeltu - jedne z predzahradek. Velmi dobry pohled, i kdyz trochu z dali. Prudke poryvy vetru. Stari sedi nehybne na vezi. V jednom okamziku rodic s krikem odleti a zahy nato se vrati. Popijim predrazeny caj a kapucino. Pote si dam predrazenou polevku. Aspon, ze k ni davaji hodne chleba. Kolem jedenacte mlade zacne uvnitr prudce mavat kridly. Pote se premisti opet na kraj a typicky ptacim zpusobem naznacuje, ze by chtelo letet. Presne tak to delaji mi papousci, tak to i delal muj ochoceny holub Hobo. Stare to nijak nevzrusuje. U mladete nadseni po chvili opadne a vse vraci do sychraveho poklidu. Servirka neni schopna poradit cizinci, kde je synagoga. Pomaham. Vracim se na namesticko. Uz je zivo. Na stavbe prodejny probiha kontrolni den. Jeden z jeho ucastniku vytyka druhemu, ze je nepripraven a ze si nedela poznamky a ze den je ztracen. Ulice je preplnena auty. Pri couvani dodavka neznatelne skrabne zpetne zrcatko stribrny pasat. Namestim se rozleha zlostna hadka ridicu. Kolem letargicky prochazi Indian se sombrerem, vyzbrojen poutacem zvoucim do mexicke restaurace. Dva bezdomovci se prehrabuji v odpadnim kosi. Na vezi katedraly je klid. Prichazi dalsi dobrovolnik. Stridame straz.
Dění na Týně reportují Dagmar Šlechtová a Lukáš Fritz:
15.00
Maria není vidět, Anežka se rozhlíží
15.24
15.36
Anežka opět vykukuje, klouzla jí noha, ale zatím to vybrala a drží se stále nahoře
15.54
Týna výhružně křičí a obletuje věž
16.05
16.29
Anežka cvičí křídla na římse
16.59
Anežka je stále na římse Maria kouká z vedlejšího okénka
17.08
Maria přelézá po římse z okénka do okénka
17.15
Maria se vrací do hnízda
17.30
Anežce uklouzla noha. Tentokrát se jí to už bohužel nepovedlo vybrat, padá dolů. Vypadá jako snášející se list. Přistála na střeše hlavní lodi. Drží se na sněhovém zátarasu. Křičí, Týna poletuje těsně nad ní a odpovídá jí.
17.50
Maria vykukuje ven a i jí sklouzla noha. Ještě chvíli se jí daří držet se za nohy římsy, ale moc dlouho to nevydržela a padá jako hruška na ochoz Anežské věže (v tuto chvíli jsme si nebyli jistí jestli skutečně dopadla na ochoz).
18.03
Týna se vrací a sedá si na výklenek vedle hnízda. O Marii zatím pravděpodobně neví.
18.30
Anežka je dost neklidná, mlátí křídly a snaží se šplhat po střeše.
19.00
Konečně se nám Maria ukázala, teď už vykukuje ze zděného zábradlí ochozu. Kouká směrem do Celetné ulice.
19.30
Týna obletuje mláďata s holubem v drápech. Snaží se přistát u Anežky, ale nedaří se jí to. U Marie přistává na zídce, není úplně jisté zda jí něco hodila dolů na ochoz.
20.30
Anežka už klidně sedí na sněhové zábraně.
Shrnutí Luboše Peškeho:
V neděli odpoledne jsme se sešli u Týna s dobrovolníky, kteří nabídli pomoc při sledováním a ochraně mláďat sokolů v období, kdy opouštějí hnízdo. V následujícím týdnu tak bude hnízdění pod stálým bedlivým dohledem.
O tom, že schůzka proběhla právě včas, nás přesvědčilo hned pondělí. Jak jsme předpokládali, mláďata i letos předčasně opustila hnízdo ve věku, kdy zdaleka ještě neumí létat. Nejprve ?uklouzla? na šikmém oplechování věžičky Anežka. V 17:30 slétla padákovitým letem na střechu hlavní lodi kostela. Poté sklouzla až ke sněhové ochraně, která střechu lemuje. Zde se zachytila a po několika neúspěšných kusech o vystoupání po strmé střeše se uvelebila na blízkém svodu hromosvodu.
Zanedlouho po ní v 17:50 sklouzla po břidlicové střeše na věžový ochoz i Maria. Její let připomínal spíše pád. Po chvílích nejistoty se zdravá objevila v v jednom z okének ozdobného zábradlí.Udělala přesně to, co je známé i z jiných hnízd dravců. Když starší mláďata odletí z hnízda, donutí tím nejmladší osiřelé mládě k předčasnému pokusu o let, ač jeho křídla jsou ještě méně vyvinutá než u sourozenců.
Obě mláďata pečlivě sledovali Tycho i Týna ze svých vyvýšených odsedávek na věžích. Týna se dokonce pokusila Anežku nakrmit.
S ubývajícím dnem se mláďata uklidnila a připravila ke spánku na svých nových místech. Poprvé si nelehnou a budou celou noc stát. Den byl výjimečně chladný, často poprchávalo. Doufejme, že přeháňky nepřejdou v noci ve vydatný déšť a že mláďata najdeme ráno na stejných místech. Do hnízda již se nevrátí. Jak budka, tak předsíňka natrvalo osiří a tím se de facto předčasně končí i dění před kamerami 1 a 2.
Co bude dál? Mláďata nebudou ještě několik dnů létat. V následujících dnech je musíme neustále sledovat. Největším nebezpečím, které jim hrozí, je pád do okapové roury, nějaké štěrbiny nebo světlíku. Pokud dopadnou až na ulici, mohou je naše hlídky objevit a následně je můžeme přemístit na ochoz hnízdní věže. Na střechách, nebo přímo na ochozu věže je mohou rodiče pohodlně krmit. V relativním bezpečí zde mohou přečkat několik dní, dokud jim nedorostou pera tak, aby je křídla unesla.