Odhalení pečeti biblické královny Jezábel

Pečetítko v roce 1964 našel izraelský archeolog Nachman Avigad a určil jeho stáří do devátého století před Kristem. Pečeť nesla hebrejská písmena "yzbl", a badatelé tudíž vyslovili hypotézu, že by mohlo jít o pohanskou fénickou panovnici. Ihned se ale ozvali kritikové. Písmena nebyla úplná, a pečeť navíc mohla patřit jakékoli ženě tohoto jména.

Korpelová se proto soustředila na komplikované značky, vyryté do pečetítka. Podrobným zkoumáním odhalila, že patří nejenom královské postavě, ale specificky ženě, protože zobrazená sfinga má na hlavě korunu, jakou mívaly pouze královny. Badatelka našla vysvětlení také pro chybějící znaky - podle ní se nacházely v horní, poškozené části pečeti. Historický unikát, uložený v Izraelském muzeu v Jeruzalémě, tak nabyl na zcela mimořádném významu. Mimo jiné dokazuje, že Jezábel měla obrovský vliv a státní záležitosti řídila nezávisle na svém manželovi, králi Achabovi z izraelské dynastie Omrí, který vládl v letech 874 až 852. Hovoří o tom ostatně i biblické Královské knihy, které výslovně zmiňují, že Jezábel manipulovala svým manželem a bez jeho vědomí používala jeho pečeti k padělání listin. Nyní se ale ukazuje, že vlastnila i svoji pečeť; otázkou ovšem je, jak závažné listiny jí mohla označovat. Stejně jako Achab zahynula i Jezábel potupnou smrtí, přesně tak, jak předpověděl prorok Elijáš. Z hlediska biblické archeologie je přitom velkým paradoxem, že jedinými panovníky doloženými mimobilickými zdroji jsou právě tyto dvě silně záporné, modlářské a krutě vládnoucí dějinné osobnosti.