Odchod velké herečky malé postavy - za Jiřinou Jiráskovou
Jiřina Jirásková byla obdařena zvláštním, poněkud sarkastickým, někdy až skepticky zahořklým smyslem pro humor. Její velkou předností bylo, že si dokázala tropit vtípky sama ze sebe. Často s humorným odstupem trousila poznámky, jimiž mířila na vlastní nevelkou a útlou postavu. I proto se osměluji dát do titulku článku, ve kterém vzpomínáme na Jiřinu Jiráskovou, zmínku o jejím malém vzrůstu. To však nic neubírá na významu první části věty: byla to herečka velkého formátu.
Narodila se 17. února 1931 v Praze. Její otec byl sice poštovní úředník, ale současně byl velkým ctitelem divadla a dokonce vášnivým ochotnickým hercem. Jiřina Jirásková studovala nejprve na kutnohorském klášterním gymnáziu. Tam však matka představená poznala, že adeptka církevního vzdělání má nepochybný herecký talent, tak jí doporučila přechod na pražskou konzervatoř. To se stalo. Později budoucí herečka přešla z konzervatoře na divadelní fakultu, kterou studovala v letech 1946-1950 a kde jejími pedagogy byly osobnosti typu Ladislava Peška, Karla Högera, Anny Iblové a Miloše Nedbala. Po skončení studií přijala nakrátko angažmá v Krajském oblastním divadle v Hradci Králové. Ale už v roce 1951 o ni projevilo zájem Divadlo na Vinohradech, jemuž se upsala doslova na celý život. Po roce 1990 stanula na deset let jako ředitelka v čele této scény.
Kdybychom zde chtěli vyjmenovat alespoň podstatnou část divadelních a filmových rolí, které Jiřina Jirásková ztvárnila, vznikl by opravdu úctyhodný seznam. A to vzdor tomu, že v 70. letech upadla – v důsledku svých postojů koncem 60. lete – do nemilosti mocných a mnohé příležitosti jí nabídnuty nebyly.
Jiřina Jirásková byla rovněž velmi často obsazována do rozhlasových inscenací. I v rozhlase nastala v 70. letech jistá pauza, po kterou se některé z jejích divadelních kolegyň zasloužily o to, aby ani v rozhlase Jirásková příliš často nevystupovala. Poté, kdy tato překážka padla, natočila celou řadu vynikajících rolí.
(Z rozhlasových inscenací, v nichž hrála vždy důležité role, jmenujme alespoň některé: Dokonalý zločin, Don Carlos, Humenšnábl a boj se smrtí, Jak poradit králi, Bětka Veselka, Celestina, Bouře, Muž, po kterém jdou, Peer Gynt, Předmět, Podzemnice olejná, Zvíkovský rarášek…. pro děti přečetla řadu pohádek, například tu o Pytrýskoví… a pak – Exupéryho Malý princ!)
Z dramatizace Exupéryho Malého prince, kterou v roce 1961 natočil (s Václavem Voskou v roli letce a s Jiřinou Jiráskovou v úloze Malého prince) režisér Josef Henke, přinášíme na této stránce zvukovou ukázku. Je dokladem toho, na co už mnoho zvukových a obrazových dokumentů dnes neodkazuje, na co si snad vzpomenou jen opravdu dříve narození pamětníci – je dokladem chlapeckých rolí, jichž Jiřina Jirásková na počátku své herecké dráhy ztvárnila na jevišti značné množství. Později se však její doménou staly charakterní ženy, temperamentní a plnokrevné dámy, vzápětí pak ale také citově založené hrdinky, inteligentní a trochu zahořklé ženy. A jak už bylo řečeno, Jiřině Jiráskové nikdy nechyběl smysl pro humor a nadsázku.
V oblasti jejích komediálních rolí zůstane patrně v myslích diváků nejsilněji zasazena její postava ve filmu Světáci, který režíroval v roce 1969 Zdeněk Podskalský (mimochodem životní partner Jiřiny Jiráskové).
To vše, co tu bylo řečeno, je jen letmá připomínka umění herečky, s níž se dnes (v pátek 11. ledna 2013) veřejnost loučí. Zemřela 7. ledna.
