Obřany - přírodní rezervace
Přírodní rezervace Obřany představuje zachovaný zbytek přirozeného suťové lesa v Hostýnských vrších. Zaujímá vrcholové partie izolovaného vrcholu Obřany (704 m n. m), jeho přilehlé svahy a po rozšíření i severovýchodní až severozápadní svahy a vrchol Jeleníku, který odděluje od Obřan bezejmenný levostranný přítok Bystřičky.
Vlastní vrchol Obřan je tvořen skalnatým hřebenem, který ze severu a severozápadu spadá v příkré suťové svahy a na jihu přechází úzkým sedlem v hřebenovou část Skalný - Klapinov. Chráněné území se nachází asi 3,5 km jihovýchodně od obce Chvalčov, zaujímá rozlohu necelých 24 ha a bylo vyhlášeno rezervací v roce 1991. Právě ekosystém přirozeného suťové lesa a na něj vázané vzácné živočišné i rostlinné druhy se staly v této lokalitě předmětem ochrany. Protože okolní intenzivně obhospodařované porosty mají vzhledem k převažujícímu smrku značně ochuzené druhové spektrum rostlinné i živočišné složky, působí komplex přirozeného lesa jako významná posila stability okolního prostředí.
Geologický podklad území tvoří především paleogenní flyše. Při utváření reliéfu vlivem mrazového zvětrávání a klimatických výkyvů v pleistocénu docházelo v horních částech svahu ke vzniku plošin. Z nich vyčnívají na povrch velké balvany a jednotlivé vypreparované slepencové a pískovcové lavice různé mocnosti a různého stupně eroze. Na čelech vrstev jsou vyvinuty mrazové sruby, které dosahují výšky 6 až 10 m.
Místní lesy tvoří především buk lesní, javor klen a nepůvodní smrk ztepilý, ale také lípa srdčitá, jilm drsný, jasan ztepilý aj. Bylinné patro tvoří téměř souvislé porosty měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva) s kapradinami a některými dalšími převážně suťovými rostlinami - starček Fuchsův (Senecio fuchsii), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), svízel vonný (Galium odoratum)aj. V dalším bylinném společenstvu najdeme kapradinu laločnatou (Polystichum aculeatum), netýkavku nedůtklivou (Impatiens nolitangere) a místy i bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris) a šalvěj lepkavou (Salvia glutinosa). Z nápadnějších druhů se vyskytuje samorostlík klasnatý (Actaea spicata), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). V jarním aspektu se uplatňují kyčelnice cibulkonosá (Dentaria bulbifera) a devítilistá (D. enneaphyllos), na vyčnívajících kamenech, padlých kmenech stromů a místy i na obnažené půdě je vyvinuto mechové patro. Na skalnatém hřebenu se udržuje populace krtičníku jarního (Scrophularia vernalis), který patří mezi kriticky ohrožené druhy květeny ČR a na Moravě se vyskytuje pouze na několika málo lokalitách.
Z bezobratlých živočichůzde byly podrobněji zkoumáni především měkkýši, žije jich tu velké množství druhů. Mezi nejvzácnější druhy patří endemická vřetenatka Ranojevičova moravská (Vestia ranojevici moravica), dále modranka karpatská (Bielzia coerulans) a závornatka malá (Clausilia parvula). Obojživelníci jsou zastoupeni mlokem skvrnitým (Salamandra salamandra) a skokanem hnědým (Rana temporaria), který se rozmnožuje v lesní tůňce pod vrcholem Obřan. Ptačí složka fauny je tvořena běžnými lesními druhy. Ze vzácnějších druhů se zde pravidelně vyskytuj rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix), sýkora lužni (Parus montanus) a puštík obecný (Strix aluco). PR Obřany je součástí Ptačí oblasti Hostýnské vrchy o celkové rozloze 5177 ha. Předmětem ochrany jsou populace strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy. Nachází se také na území, které bylo navrženo k doplnění národního seznamu evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000.
Turistické informace:
Na vrcholu Obřan se nachází zřícenina hradu, který postavili bez povolení markraběte v polovině 14. století páni z Kunštátu v době odporu moravské šlechty proti markraběti Janu Jindřichovi, bratrovi císaře Karla IV. Na příkaz císaře měl být hrad zbořen, ale nakonec jej roku 1373 páni z Kunštátu markraběti postoupili. Zřejmě za husitských válek došlo k jeho celkovému zničení, v roce 1447 je již zmiňován jako zbořený. Do dnešního dne se zachovala část hradební zdi se zbytky věže, hradní val a příkop.
Přístup je možný pouze po červeně značené turistické stezce vedoucí ke zřícenině hradu Obřany. Krátkým úsekem v západní části území pak prochází turistická stezka z Chvalčova do sedla Klapinov. V těchto místech se v ochranném pásmu rezervace nachází tzv. Hladová studánka, která patřila k oblíbeným místům básníka Františka Táborského a jeho přítele malíře Františka Ondrúška. Na kamenném obložení studánky je umístěna bronzová deska s jejich reliéfy.
Oblastí prochází přírodovědně-historická naučná stezka Hostýnské vrchy. Je dlouhá 15 km a lze ji absolvovat pěšky, na kole a v zimě i na běžkách. Trasa začíná na vrcholu Hostýna (734,6 m n. m.), kde vás panel seznámí s historií osídlení i významného poutního místa. Cesta pokračuje po modré turistické značce pod vrch Skalný (709 m n. m.) a potom po zelené turistické značce k další zastávce na rozcestí Klapinov pod vrchem Bečka (706 m n.m.). Ten poskytuje krásné výhledy na panorama střední části vrchů a právě odtud je možné odbočit po červené turistické značce ke zřícenině hradu Obřany. Cesta pokračuje ke Třem kamenům, kterými jsou staré hranečníky tří bývalých panství, čtvrtý kámen je památník kroměřížské studentky A. Babkové, která tu zabloudila a umrzla ve vánici po 2. světové válce. Stezka dál vede na Tesák k turistickému středisku a severně po komunikaci k Rajnochovicím. Po 1,5 km dojdete k zastávce Teodorův pramen, vlevo teče potok Rosošný s technickou památkou, tzv. klauzou (přehrážka na toku s výpustným zařízením umožňujícím plavení dříví do Rajnochovic na pilu). Další zastávka vás seznámí s technologií pálení dřevěného uhlí v milířích. Blížíte se k Rajnochovicím a po cestě se zastavíte u budovy, kde v 19. století vznikala rajnochovická keramika. Odsud sejdete do středu obce.
Článek upraven podle textu na webových stranách Chráněná území Zlínského kraje.