Objednáváme samičku (sobota 19. července 2003)

21. červenec 2003

V pondělí ani v úterý bych tomu nevěřil. Je časné ráno a Luboš Peške říká: "Kdyby to byl samec, mám ho nechat odletět?" Potvrzuji, že ano. Rádi bychom totiž měli ke dvěma samečkům také jednu samičku. I když - ono je to složité. Jestli je první čáp skutečně sameček, se rozhodne až podle analýzy DNA. A poznat z krytu, jestli přiletěl krmit samec nebo samička? To by bylo hodně velké štěstí... Samec by musel být pořádný obr - jako ten, kterého jsme označili ve čtvrtek. V každém případě už ale máme hodně vysoké sebevědomí...

Luboš se schoval do krytu. Poodjeli jsme a chystali se na hodinku nebo dvě si zdřímnout. Už za chvíli ale zarachotila vysílačka.

"Ten Luboš má ale formu. Chytil čápa za půl hodiny!" oznámil jsem Nikolajovi, Jardovi a Khalilovi.

"Mám ho tam," ozývá se z vysílačky. Přiletěl čáp na hnízdo - nebo je už chycený?

"Za čas by je chytal přímo ve vzduchu," usmál se Nikolaj.

Čáp odchycený na třetím hnízdě, které nám ukázali taradanovští kluci kousek za vesnicí, váží 3,1 kilogramu.

"Také je pořádně velký, ale podle délky zobáku by to asi mohla být samička," řekl Luboš, když čápovi nasadil "batůžek".

Splnili jsme tedy to, co jsme plánovali. Po týdenním pobytu na Sibiři jsou tři čápi černí označeni vysílači. V dalších dnech je chceme monitorovat. Čeká nás však také jednání s úřady v Suzunu - mělo by se týkat ochrany čapích hnízdišť. Koncem příštího týdne se pak přesuneme do Novosibirska a odtud v pondělí 28. července do Prahy.

"Se třetím čápem se všichni musíme vyfotografovat." Tak se i stalo.

"Už aby bylo září a čápi vyletěli," říká zrovna Luboš.

Mimochodem, kromě Khalilova návrhu Suzun pro ně ještě nemáme jména. Nenapadají vás nějaká?

autor: Miroslav Bobek
Spustit audio