Nejstarší nahrávka v rozhlasovém archivu
Nejstarší záznam v archivu rozhlasu pochází z roku 1907. Je to árie z opery Dalibor "Zapírat nechci", kterou zpívá tehdejší slavný český tenorista Karel Burian.
Tak staré nahrávky v rozhlasovém archivu pochopitelně nemají původ v našem vysílání. Vždyť rozhlas se poprvé ozval až v květnu roku 1923. Ještě nějakou dobu trvalo, než vznikly první záznamy vysílání. Nejstarší zvukové záznamy jsou proto na gramofonových deskách.
Mnoho nejstarších záznamů je označeno jako „Preissův fond“. Tyto desky měly společně s jejich sběratelem pohnutý osud. Jejich majitelem byl známý finančník a národohospodář Dr. Jaroslav Preiss, do roku 1938 vrchní ředitel Živnostenské banky. Po válce byl obviněn z kolaborace s nacisty a byl mu zkonfiskován majetek. Zabavena mu byla také dlouhá léta shromažďovaná sbírka 1800 gramofonových desek, kterou pak dostal rozhlasový archiv.
Právě z této sbírky pochází i deska, ze které vybíráme árii v podání Karla Buriana.
Slavný tenorista Karel Burian je ve světě známý spíše jako Carl Burrian (1870-1924). Po několika angažmá v menších německých divadlech se stal prvním tenorem královské opery v Hamburku a pak krátce i v Národním divadle v Praze. Následovalo angažmá v Budapešti a hlavně v Drážďanech, kde ztvárnil všechny důležité tenorové role v dílech Richarda Wagnera. Dále hostoval v Metropolitní opeře v New Yorku. Po první světové válce se mu už nepovedlo obnovit kariéru. Enrico Canruso o něm prohlásil, že „Burian může zpívat všechno, já jenom něco“.
Bratr Emil Burian byl barytonistou v Národním divadle v Praze, otcem hudebního skladatele a divadelníka Emila Františka Buriana a dědečkem písničkáře Jana Buriana.