Nechť jsme v Novém roce zapsáni a potvrzeni v knize spravedlivých!
Židovská tradice učí, že prvního dne měsíce tišri, což je první den nového židovského roku, Hospodin stvořil první lidský pár – Adama a Evu. V tomto pojetí je tedy Roš hašana nejen počátkem židovského roku, ale i novým rokem celého lidstva.
Všemohoucí poté rozhodl, že v ten samý den, kdy stvořil prvního člověka, jej bude v budoucnu soudit za jeho činy v uplynulém roce. Proto Nový rok, Roš hašana, Židé také nazývají Jom ha-din - Den soudu, kdy Hospodin začíná soudit veškeré lidstvo. V tento den podle židovské tradice Bůh zahajuje na nebesích desetidenní soudní proces s každým z nás. A na konci těchto deseti dnů, na Den smíření neboli Jom Kipur, Hospodin vynese svůj spravedlivý rozsudek.
Talmud cituje rabíny Kruspedaje a Jochanana, že o Roš hašana se před Hospodinem otvírají tři knihy: Kniha spravedlivých, kniha hříšníků a třetí kniha takzvaných „prostředních lidí“. Stoprocentní spravedliví jsou ještě o Roš hašana zapsáni a potvrzeni v knize spravedlivých. Za svou spravedlnost a bezúhonnost jsou Hospodinem předurčeni k dalšímu životu. Stoprocentní hříšníci jsou naopak o Roš hašana zapsáni a stvrzeni v knize hříšníků. Pro jejich zlé činy je Hospodin odsoudil k zatracení. Konečně v třetí, nejobsažnější knize jsou o Roš hašana zapsáni všichni ti, kdo nejsou ani zcela spravedliví, ani úplně hříšní. Právě jejich osud s konečnou platností určí Hospodin až po deseti dnech, na konci Jom kipuru – Dne smíření.
Do této kategorie oněch „prostředních lidí“ patříme my všichni, kdo jsme v minulém roce vykonali mnoho dobrého, ale neprošli jsme jím též bez poklesků. Nyní je na nás, zda jich budeme upřímně litovat. Zda budeme prosit Boha o odpuštění, ale především: zda se pokusíme zlé, kterého jsme se dopustili, napravit.
Právě proto, abychom měli čas vrátit se na správnou cestu, z níž jsme v minulém roce sešli, dal Všemohoucí člověku deset dní mezi Novým rokem a Dnem smíření. Ne nadarmo se těchto deset dní nazývá Deset dní pokání. Pokud jich využijeme k nápravě, jistě nás Hospodin vyslyší a na konci Dne smíření zapíše a stvrdí naše jména v knize života.
Dodejme, že podle židovské tradice hříchy, kterými se člověk prohřešil vůči Hospodinu, lze odčinit. Učinit tak možno pokáním, prosbou Boha o odpuštění a upřímným předsevzetím v budoucnu nehřešit. Pokud jsme se však provinili proti svému bližnímu, potom samotné pokání a prosba Hospodina o odpuštění nestačí. Má-li Hospodin takový hřích odpustit, potom provinilec musí nejprve požádat o prominutí toho, komu ublížil, a rovněž nahradit škodu, kterou mu způsobil. Teprve poté lze Boha prosit o odpuštění.
Nechť jsme v Novém roce zapsáni a potvrzeni v knize spravedlivých - le-šana tova tikatévú u-techatémú.
