Nebezpečné stěhování za teplem
Migrace jsou pro ptačí organismus velice náročné. Například takový rekordman břehouš je prý schopen urazit až 11 tisíc kilometrů v jednom dlouhém nonstop letu.
Jak je možné, že něco takového ptáci dokážou, jsme se zeptali dr. Jaroslava Cepáka, vedoucího Kroužkovací stanice Národního muzea.
U dálkových migrantů najdeme řadu přizpůsobení, jak anatomických, ale i fyziologických. Co se týče těch anatomických, mají dálkoví migranti delší křídla, jejich distální, tedy okrajovou část. Křídlo je špičatější, i tím je uzpůsobeno k delšímu letu. Fyziologickým přizpůsobením je třeba to, že před migrací se stěhovavým ptákům zrychlí metabolismus, dojde ke zvětšení některých vnitřních orgánů, srdce a jater, a jsou schopni za poměrně krátkou dobu nakumulovat značné množství podkožního tuku. Některé druhy dokážou zvětšit svoji hmotnost až o třetinu. Převedeno na lidská měřítka to je naprosto neuvěřitelné – ti ptáci se před odletem několik dnů intenzivně vykrmují a skutečně pak dokážou všechny ty tukové rezervy během letu spálit.
I když ale zvládnou fyzicky nesmírně náročný přelet, určitě jsou nějaká další nebezpečí, která jim při letu hrozí.
Co se týče těch přirozených překážek, hrozí jim nebezpečí od predátorů, kteří na ně číhají v místech, kde se ptáci na tahu koncentrují. Může to být na pobřeží, některé druhy nepřekonávají moře napříč, ale letí raději přes úžiny (např.Gibraltar nebo Bospor), tak i v těchto místech.
Ale potom jsou velkou hrozbou zejména lovci. Lov ptáků je stále populární v některých středomořských zemí, v Evropě zůstávají dvě enklávy nelegálního lovu, na Maltě a na Kypru, kde skutečně každoročně hynou tisíce ptáků. To je ale taková kratochvíle, bohužel na zimovištích v Africe představují stěhovaví ptáci pro místní obyvatele jediný zdroj bílkovin.
To je případ třeba vlaštovek, že?
Ano, vlaštovky byly v tomto ohledu mnohokrát zmiňované a známé, chytají je ve Středoafrické republice, v Nigérii a v Konžské demokratické republice. V zásadě hlášení o vlaštovkách, která máme z Afriky, pocházejí právě z oblastí, kde se loví. Chytají je zejména děti na hromadných nocovištích a potom nad vodou při lovu hmyzu.
Mohou mít výkyvy počasí během přeletu vliv na ptačí populaci?
Určitě vliv mají. Zejména na ty druhy, které neletí najednou na tak velké vzdálenosti, ale letí s přestávkami. Například ta zmíněná vlaštovka, protože loví létající hmyz, za špatného počasí nelétá. A pokud přijde začátkem září studená vlna, ti ptáci jsou v té době už v migračním procesu, ať už odletí nebo se na migraci připravují, zaznamenáváme úhyny tisíců vlaštovek.
Co změna krajiny? Jaký vliv má třeba intenzivní zemědělství?
Změny v krajině mají na ptáky samozřejmě velký negativní vliv. Například intenzivní odhospodařování, vysoušení mokřadů, které probíhá v Africe atd. Vede to k zničení příhodných tahových zastávek. Ale i u nás v posledních letech, kdy se přestaly letnit rybníky a je nedostatek mokřadů, tak bahňáci, kteří u nás protahují, nemají tahové zastávky, kde by si mohli odpočinout a doplnit si energii.
Člověk migrace tedy ptákům zrovna neusnadňuje. Významné jsou i změny klimatu – jakým způsobem ovlivňují migrace ptáků? Slyšela jsem o jednom páru čápů z jižních Čech, který zůstávána na zimu u nás v republice.
Těch párů už je několik, zimují tu i někteří západočeští čápi, i když tam je to trochu složitější. Ti čápi od nás táhnou dvěma směry. Jednak na západ přes Gibraltar, to jsou ptáci z těch nejzápadnějších Čech, a potom většina populace táhne na jihovýchod, přes Balkánský poloostrov a Turecko do východní Afriky. A tihle čápi, kteří u nás zimují, jsou zřejmě potomci ptáků, kteří byli vysazováni na západě Německa, v Porýní a v okolí Štrasburku ve Francii, nebo ve Švýcarsku, a byli uměle přikrmováni, a v zásadě neodlétali. Ale to zas nesouvisí tolik se změnami klimatu – i ti čápi v Blatné jsou přikrmováni místními rybáři přes zimu, bez jejich pomoci by ty tvrdé zimy v několika posledních letech, kdy napadlo 30-40 cm sněhu a byly silné mrazy, nedokázali přežít. Hlavní jejich potravou nejsou žáby, jak se traduje, ale hraboši.Takže když je tolik sněhu, nejsou schopni něco ulovit a přežívají jen za pomoci člověka.
V zásadě stejný závěr udělali i španělští ornitologové, kteří zjistili, že jejich čápi přilétají dříve, nebo někteří už do Afriky a ni neodlétají, a přičítali to změnám klimatu, oteplování. A pak zjistili, že je to jednoduše tím, že čápi dokážou přežít na smetišti okolo velkých španělských měst.
Mluvili jsme o mnoha nebezpečích, která ptákům na cestách hrozí. Dá se obecně hovořit o úbytku migrujících ptáků?
U dálkových migrantů žádné velké úbytky nepozorujeme, spíše u ptáků, kteří migrují na kratší vzdálenosti, těch, kteří přezimují ve Středomoří. Pro migranty bude spíše problémem změna biotopů v rámci Evropy než v Africe. Ale situace se může rychle změnit, protože v Africe dochází k velké degradaci biotopů, jak v důsledku oteplování, tak v důsledku vzrůstu africké populace. To se projevuje výrazně zejména v západní Africe.
