Návštěva u Otakara (pátek 27. srpna 1999)
Letí mláďata společně? Rozhodli jsme se, že to zjistíme a včera večer vyrazili do Německa.
Dnes ve 2:40 jsme u Penzingu (vesnice západně od Mnichova) zachytili signál Otakarova pozemního vysílače; byl jen co by kamenem dohodil od místa, kde ho včera ráno zaznamenaly satelity. Samozřejmě jsme okamžitě přeladili na kmitočty dalších mláďat, ale Otakar byl u Penzingu sám. (Ještě v noci jsme pak jeli na poslední souřadnice Václava z dopoledne 25. srpna, ale nenašli jsme ho.)
Od svítání až do odpoledne jsme pak Otakara sledovali. Nejen že nebyl ve společnosti svých sourozenců, ale neměl vůbec žádnou čapí společnost. Procházel se v zamokřených polí, kde stály velké kaluže vody, a chvílemi se pokoušel lovit skokany nebo hraboše, možná občas také sebral slimáka, kterých je v těchto polích nepočítaně. Nad hlavou mu přitom s ohlušujícím hřmotem přeletovala těžká dopravní letadla, vrtulníky a tu a tam i nějaká stíhačka - nedaleko je velká vojenská základna. Otakara to ovšem nevyvádělo z míry. Vyplašil ho až ohař, se kterým přišel místní myslivec.
Mláďata tedy nejsou spolu; určitě ne všechna. Jestli spolu byla, třeba až do včerejška, se nedozvíme. Pořád jsem ale přesvědčen, že podobnost jejich letových tras nemohla být náhodná.
