Na mnichovském Oktoberfestu roznáší pivo katolický farář

1. říjen 2007

V Mnichově probíhá v těchto dnech proslulý pivní svátek Oktoberfest. Německý deník Süddeutsche Zeitung si v této souvislosti všímá jednoho netypického úkazu: mezi servírkami a číšníky, kteří žíznivé hosty obsluhují, je také katolický farář.

Proto, aby mohl roznášet na Oktoberfestu pivo, si vzal dokonce dovolenou. K velké radosti hostů, ovšem k nelibosti církve. Rainer Maria Schiessler vykonává po dobu 16 dní, kdy Oktoberfest trvá, velmi tvrdou práci. Svítí slunce, je 25 stupňů a lidé mají žízeň. 46-tiletý farář obsluhuje zákazníky na pivní slavnosti už druhým rokem. Chce být totiž blíž lidem.

Kolem krku si omotal bavlněnou utěrku, jejímiž cípy si otírá pot z čela. Farář Schiessler má na starosti 8 venkovních stolů a přidělené pracovní číslo 162, které nosí hrdě na své hrudi. Všichni mu říkají Rainere. Nikoho by ani nenapadlo zvolat: "Pane faráři, ještě jeden tuplák!" To by přece znělo šíleně.

Už když návštěvníky Oktoberfestu obsluhoval loni, všimla si této jeho aktivity katolická církev. Prelát si Schiesslera pozval na pohovor do ordinariátu arcibiskupství. A tam bylo faráři řečeno, že práce číšníka na pivním festivalu není pro muže jeho postavení vhodná. S tím ovšem Schiessler nesouhlasí. "Pokud tato práce není hodná faráře, znamená to, že ostatní, kteří tady roznášejí pivo, jsou něco míň, než my?," ptá se katolický kněží.

"Já bych tam na zkušenou poslal každého faráře," tvrdí Rainer Maria Schiessler. Teprve při této číšnické práci si totiž podle svých slov opravdu uvědomil význam slova "sloužit". Všechny peníze, které si na Oktoberfestu vydělá, posílá na konto projektu, jehož pracovníci se starají o sirotky nemocné AIDS v africkém Senegalu. Přesnou sumu však prozradit odmítá.

Hosté Oktoberfestu ovšem netuší, že je obsluhuje farář toho času na dovolené. Spíše by tohoto muže typovali na řidiče autobusu nebo opraváře či řemeslníka. Faráři totiž podle nich nemají tak šlachovité ruce od práce. Ale Rainer Maria Schiessler dělá u sebe na faře téměř všechno sám. Seká trávu, stříhá živý plot, o Vánocích postaví a ozdobí vánoční stromek. V poslední době také ve čtyřpatrové faře vytírá schody. Paní, která to má na starost, je už v pokročilém věku. Peníze za tuto práci však údajně potřebuje. "Při uklízení mě napadají ty nejlepší myšlenky," cituje německý list faráře.

Při kázáních si ovšem nebere servítky. Mluví spatra. Schiesslerova fara se nachází v moderní a v poslední době velmi oblíbené mnichovské čtvrti Glockenbach. Z tamních zhruba 5000 registrovaných katolíků jich na bohoslužby dochází zhruba 4,5 procenta. Typický obyvatel této čtvrti věru nevypadá jako předobraz zbožného katolíka. Nikde jinde v jižním Německu nenajdete tolik homosexuálních barů jako právě tady.

Schiessler se nijak netají tím, že na faře zaměstnává několik homosexuálních mužů a žen. Právě naopak. Nemá rád vatikánskou homofobii. "Kostely jsou tu proto, aby se v nich lidé modlili - a to všichni!," říká farář. A vypráví o Ježiši, který vždy vyhledával lidi na okraji společnosti.

Lidé, které považuje za své protivníky, mu vytýkají, že se jen tak předvádí. To je možná způsobeno tím, jak farář mluví. Používá totiž slovník mladých lidí, výrazy, jako "cool" a podobně. Schiessler však tvrdí, že chce církvi zajistit pozitivní reklamu. Chce, aby se lidé dozvěděli, že i tak může vypadat katolická církev. Sám velmi ostře kritizuje biskupa z Řezna. V tamní biskupství byl totiž nedávno zadržen farář, který měl opakovaně zneužívat ministranty.

A co si o svérázném faráři, který tráví pracovní dovolenou na Oktoberfestu, myslí jeho tamní kolegové, tedy ostatní číšníci? 43-letý Tom Gröning říká, že tak otevřeného faráře, jako je Schiessler, ještě nikdy neviděl. "Zosobňuje církev tak, jak si ji představuji," tvrdí Gröning, který je v občanském povolání key account manager u letecké společnosti Lufthansa. On sám prý také už zažil, jak se Schiesslerovi podařilo přesvědčit některé kolegy - ateisty, že ten jejich ateismus vlastně není tak úplně ono. Gröningovi samému pomohl farář opět navázat vztah s katolickou církví.

Osobitý kněz má své krédo. To zní takto: "Nejsme studenti filozofie nebo profesoři dogmatiky, ale potomci rybářů z Genezaretského jezera. Jsme prostí lidé a smrdíme rybinou." A také prostí lidé na Oktoberfestu smrdí sendviči s rybami a pivem. Mezi nimi se však farář Schiessler cítí lépe než mezi kleriky. Ordinariát považuje za administrativní instituci.

"Ovšem s takovým přístupem faráře žádná kariéra v církvi nečeká," píší Süddeutsche Zeitung. To ostatní Schiesslerovi řekl už mnichovský prelát. Ovšem odbojný farář tehdy odvětil: "Já nemám žádné ambice. Chci jen, abych krátce před smrtí mohl prohlásit: všechno to bylo tak, jak to mělo být."

Farář ovšem riskuje ztrátu svého místa. Schiessler totiž podle svých považuje za možné, že "ordinariát jednou dojde k názoru, že je jeho další setrvání v církvi je neudržitelné." Pro tento případ si každých pět let obnovuje taxikářskou licenci. Taxíkařením si vydělával už na svá studia teologie. A nejvíc tehdy vydělával, když byl v Mnichově právě Oktoberfest.

autor: Šárka Daňková
Spustit audio