Mimořádně činorodý člověk. Jan Blahoslav rozjel projekty, které by vydaly na několik životů, říká kurátor výstavy
„Humanista a biskup Jednoty bratrské Jan Blahoslav byl docela razantní muž,“ myslí si Jiří David z Památníku písemnictví na Moravě, který je zároveň kurátorem výstavy s názvem Srdce mé skládá píseň.
Expozice vznikla při příležitosti 500. výročí narození Jana Blahoslava a také jako připomínka působení sboru Jednoty bratrské v Ivančicích. K vidění je do 26. listopadu 2023 v galerii Památníku A. Muchy v Ivančicích.
Čtěte také
Ivančice se staly od poloviny 16. století sídlem biskupa Jednoty bratrské a vedle Přerova hlavním centrem bratří na Moravě. Město mělo strategickou polohu a živý bratrský sbor. Prvním biskupem se stal právě Jan Blahoslav. „Na tehdejší poměry absolvoval opravdu výživná studia v zahraničí. Získal humanistické vzdělání na proslulém gymnáziu v Goldbergu, na univerzitách ve Wittenbergu a Basileji. U nás by ho dosáhl jen obtížně,“ přibližuje osudy Jana Blahoslava kurátor výstavy.
Čtěte také
Jan Blahoslav v Ivančicích intenzivně pracoval 13 let a za jeho působení se v místech dnešní ulice Ve sboru podařilo vybudovat rozsáhlý bratrský areál. Návštěvníci zde dodnes spatří věž kostela, jeho základy a bratrský dům, kde žil kněz se svou rodinou. Dnes už bychom v něm ale jen těžko poznali budovu z 16. století, protože doznal řady úprav. Celá lokalita je dobře zmapována, probíhal zde již v 50. a následně 80. letech minulého století rozsáhlý archeologický výzkum. Kdysi v lokalitě působila také bratrská škola a proslulá tiskárna, která se později z bezpečnostních důvodů přestěhovala do blízkých Kralic nad Oslavou. „V přilehlé studni byly objeveny například drobná kování a špendlíky, které jsou dokladem o činnosti tiskárny,“ doplňuje Jiří David.
Člověk k nezastavení
Jan Blahoslav zemřel v necelých padesáti letech a zanechal za sebou ohromné množství práce. „Byl to mimořádně činorodý člověk. Rozjel několik projektů, které by vydaly na několik životů. Ať už to byla tvorba kancionálů, teoretická práce v oblasti hudby či jazyka, překladatelství, psaní polemik... navíc měl povinnosti jako kněz a biskup. Charakterově to byl člověk k nezastavení, který měl potřebu církevní společenství zvednout. Přispíval k tomu vlastní prací a dovedl i rozdávat rány tam, kde to bylo potřeba. Uměl být velice sarkastický. Zřejmě to byl opravdu razantní muž, který si navíc kolem sebe dokázal vytvořit okruh velmi schopných pracovníků,“ říká Jiří David.
A jaký je přínos Jednoty bratrské pro naši kulturu a jazyk? Podle Jiřího Davida je to zejména překladatelské úsilí. „Zažehnul jej právě Jan Blahoslav, který přeložil do češtiny Nový zákon a při překladu vycházel jako první z řečtiny. Na něj pak navázali další překladatelé se Starým zákonem. Výsledkem je Bible kralická, která se stala základem pro to, jak má vypadat spisovná čeština. Odkaz kralické češtiny je takové překlenutí mostu z češtiny 16. století do současnosti.“
Jak vypadá samotná výstava a proč nese tak poetický název? A kde se může nacházet ztracený hrob Jana Blahoslava? To se dozvíte v Apetýtu!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
