Meteor o rozmrzlém živočichovi, nejrychlejším úderu a obřadu ptačího muže

Může ožít zamrzlý život?

Červ (ilustrační obrázek)|foto: Glen Carrie, Unsplash, Licence Unsplash, ©

Naše planeta se otepluje a některé dlouhodobě zamrzlé oblasti postupně rozmrzají. Projevuje se to například na Sibiři. Budí to zájem nejen inženýrů s ohledem na těžbu surovin, ale i vědců, kteří v půdě hledají stopy dávno zamrzlého života. Teď se jim podařila nevídaná věc.

Našli drobného živočicha, který byl po desítky tisíc let zamrzlý v půdě. Když ho přemístili do lepších podmínek, ožil. Jak je to možné? A o koho šlo? To nám popsal dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV.

Nejrychlejší úder v živočišné říši

Strašek paví|foto:Shutterstock

V rámci cyklu Rekordy ze světa zvířat si povíme o živočichovi, který se může ve zvířecí říši pochlubit nejrychlejším úderem – o straškovi pavím. Tento fascinující mořský tvor vzhledem podobný krevetě, má schopnost zasadit ránu, která svou silou a rychlostí připomíná výstřel z pistole.

Je schopen udeřit rychlostí až 80 km/h. Při tomto pohybu vyvine sílu přes 1500 newtonů, což mu umožňuje rozbíjet ulity krabů a jiných mořských živočichů, které tvoří jeho jídelníček.

První spřádací stroj

James Hargreaves a jeho spřádací stroj|foto:Heritage Images / Profimedia

V průběhu 18. století se v Anglii změnila móda. Osoby z lepších vrstev - snad pod heslem „blíž k přírodě“ – se přestaly zajímat o kment a krajky z nejjemnějšího hedvábí a začaly se halit do látek, které by ještě včera považovaly za sprosté: do kalika a kartounu.

Poptávka po nich prudce roste, leč jejímu naplnění brání nedostatek příze. Kolovraty se točí jako zběsilé, přesto nestačí nakrmit nové a výkonnější široké tkalcovské stavy s rychloběžným člunkem. A pokusy o mechanizaci spřádání se nedaří.

A pak přichází tesař James Hargreaves. 12. července 1770 získává patent na první spřádací stroj. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Obřad ptačího muže

Obyvatel Velikonočního ostrova|foto:Shutterstock

Obyvatelé Velikonočního ostrova byli velmi dlouhou dobu považovány za doslova primitivy nebo, jak se dříve říkalo, za divochy. Měl to dokládat i tzv. Obřad ptačího muže. Tedy velmi podivný způsob, jakým mezi sebou soutěžili o nového neomezeného vládce.

Jenže nové výzkumy ukázaly, že to všechno bylo jinak. Ing. Pavel Pavel, který se proslavil svým experimentem se stěhováním velkých soch po ostrově, nám o prázdninách vypráví o pozoruhodných objevech učiněných na tomto ikonickém ostrově.

Sherlock Holmes a ovčí sýr

Rudolf Čechura a Josef Kleibl: Vědecké případy Sherlocka Holmese|foto:Profimedia, Český rozhlas

Sherlock Holmes, i když se to na první pohled může zdát podivné, neodmyslitelně patří k Meteoru. Postupy věhlasného detektiva byly přece vždy přísně vědecké. O letních prázdninách přinášíme unikátní průřez detektivek napsaných v 70. a 80. letech přímo pro Meteor.

Poslouchejte jen do 8. srpna 2025