Medník - národní přírodní památka
Národní přírodní památka Medník se nachází na ploše 19 hektarů v nadmořské výšce 220-398 metrů. Vyhlášena byla již v roce 1933 a nalézt ji můžete v katastru obce Hradišťko pod Medníkem. Chráněny jsou zde habrové doubravy a bučiny, které jsou místem výskytu kriticky ohroženého druhu kandík psí zub (Erythronium dens canis).
Kandík je endemická rostlina z čeledi liliovitých. Dorůstá výšky 10-30 cm, kvete na přelomu března a dubna jedním květem se šesti růžovými nebo růžovofialovými okvětními plátky, jeho podlouhlá zubovitě rozdělená cibulka připomíná psí zub. Roste v teplejších lesích, na křovinatých stráních, zpravidla na vápenci.
Geologicky je NPR Medník svědectvím období starohor, horniny tu dosahují stáří přibližně 500 milionů let. Jde zejména o čedičové magmatické výlevy jílovského pásma, které je zlatonosné. Právě tam, kde se nejvíce vyskytuje kandík, bylo v minulosti těženo zlato. Zajímavé jsou úboční stráně Medníku, které jsou tvořeny štěrkopískovými terasami čtvrtohorního stáří s kamennými moři.
Území národní přírodní památky porůstají bučiny a habrové doubravy s tzv. keřovými plášti. Západní i východní část pokrývají smrkové monokultury. Již zmíněný kandík psí zub se vyskytuje v podrostu buko-habrového lesa společně s dalšími rostlinami typickými pro opadavý les. Patří k nim kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), kopytník evropský (Asarum europaenum) a bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis). Nalézt se zde dá i ostřice chlupatá (Carex pilosa), která je rozšířena zejména submediteránně a jejíž výskyt v této lokalitě je proto ojedinělý. Spolu s kandíkem roste nejblíže až ve Slovenském krasu.
Odhaduje se, že kandíku psího zubu zde roste přibližně 5700 jedinců. Dlouho se polemizovalo nad otázkou jeho původu a doposud tato diskuze nebyla uzavřena. Nejčastěji se uvádí, že byl vysazen mnichy strahovského kláštera. Další pravděpodobná teorie předpokládá, že jde o pozůstatek značného rozšíření tohoto druhu v období čtvrtohor. Pro četnější výskyt kandíku je důležitá světelnost lesního porostu. Proto zde postupně dochází k přeměně smrkových porostů na smíšené a listnaté lesy, které jsou na jaře, kdy kandík vegetuje, ještě neolistěné a tím bylinnému patru poskytují větší dávku světla.
Fauna zde byla zkoumána zejména na výskyt měkkýšů, protože mají výrazné zastoupení v místním lesním společenstvu. Hojně zastoupená je také populace mloka skvrnitého.
Přes Medník vede rovněž naučná stezka, která byla instalována v roce 1965 a upravena v roce 1980. Její výchozí bod je v obci Pitkovice. Trasa je dlouhá zhruba 4,5 kilometrů a stoupá na Velký Medník, což je vrchol ve výšce 417 metrů. Stezka informuje nejen o fauně a flóře, ale rovněž např. o stavbě železniční trati "Posázavského pacifiku" a řece Sázavě.
Dopravní informace:
Výlet po naučné stezce můžeme zahájit také na železniční zastávce Petrov u Prahy.
Výše zmíněné obce leží na trati "Posázavského pacifiku", která nás zaveze z pražského hlavního nádraží do Čerčan, a už jen samotná projížďka vlakem romantickou krajinou je působivým zážitkem. Pokud vystoupíte v asi 4 kilometry vzdálené Davli, můžete se zajít podívat na soutok Sázavy s Vltavou. Nebo sejít z Petrova několik desítek metrů do Pikovic a pak jít podél řeky až k soutoku samotnému.