Mašínové: Hrdinové odboje, nebo vrazi?

Bratři Ctirad a Josef Mašínové se narodili do rodiny československého důstojníka a legionáře Josefa Mašína st. Podplukovník Mašín se během druhé světové války proslavil jako člen odbojové skupiny Tři králové. Oba bratři se k němu velmi vztahovali a také toužili po vojenské kariéře.

Zbraně si začali opatřovat už krátce po válce. Po únoru 1948 založili odbojovou skupinu, v níž byl kromě obou bratrů Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyněk Janata. Od prvotního rozbíjení agitačních skříněk a vytloukání oken straníků brzy přešli k závažnějším akcím.

V září 1951 přepadli bratři Mašínové spolu s Milanem Paumerem služebnu Sboru národní bezpečnosti v Chlumci nad Cidlinou. Chtěli získat zbraně a výbušniny. Akce však nevyšla podle jejich představ. Příslušníka SNB Oldřicha Kašíka se pokusili zlikvidovat ocelovou tyčí, když však první rány nezafungovaly, zastřelil ho Josef Mašín pistolí. Jelikož se obávali prozrazení, uprchli, aniž by jakékoli zbraně získali.

Podobným způsobem přepadla skupina bratří Mašínů i služebnu SNB v Čelakovicích. Pod záminkou nehody vylákali ven příslušníka SNB Jaroslava Honzátka, kterého odzbrojili, omámili chloroformem a svázali. Odbojáři získali na služebně střelivo a zbraně včetně několika samopalů. Následně Ctirad Mašín svázaného Honzátka podřízl dýkou.

Oba bratři byli o měsíc později zatčeni StB. Nestalo se tak kvůli přepadení policejních stanic, se kterými je tehdy ještě nikdo nespojoval, ale kvůli plánovanému útěku za hranice. Josef byl brzy propuštěn, Ctirad odsouzen na dva a půl roku, ale trest mu zkrátila amnestie prezidenta Zápotockého v květnu 1953.

Čtěte také

Mezi tím přepadli Josef Mašín s Václavem Švédou v přestrojení za milicionáře na Chrudimsku vůz, který převážel mzdy pro zaměstnance společnosti Kovolis ve výši téměř 900 000 korun. Během akce zastřelil Mašín účetního Josefa Rošického, který peníze převážel a pokusil se postavit na odpor.

V září 1953 zapalovali Ctirad Mašín a Václav Švéda stohy slámy, čímž podle svých slov bojovali proti kolektivizaci. Při potyčce s místními hasiči pak Ctirad vážně postřelil velitele hasičů Jána Leciána. Skupina bratří Mašínů prý rovněž uvažovala o atentátu na prezidenta Klementa Gottwalda, k žádné praktické realizaci ale nikdy nepřistoupila.

V říjnu 1953 se skupina pokusila přejít do západního Německa. Na území NDR ale byla odhalena a pronásledována. Skupina se však opakovaně dokázala z obklíčení prostřílet. Vážně poraněni a zadrženi byli při útěku Zdeněk Janata a Václav Švéda. Bratřím Mašínům a Milanu Paumerovi se ale podařilo dosáhnout západního Berlína.

Čtěte také

V důsledku činnosti skupiny Bratří Mašínů zahynulo sedm lidí. Popraveni byli také dva členové skupiny a příbuzný Mašínů Ctibor Novák. Po odchodu do USA se oba bratři přihlásili k americké armádě. Po pěti letech, kdy jim vznikl nárok na americké občanství, ale z armády odešli a věnovali se podnikání.

Činnost bratří Mašínů je dodnes vnímána velmi kontroverzně. Část veřejnosti a politiků je považuje za hrdiny, kteří měli právo bojovat proti komunistické totalitě všemi prostředky. Jiní je označují za vrahy a připomínají, že neváhali zabít i bezbranného a svázaného člověka. Zdůrazňují zároveň, že jejich akce neměly žádný praktický smysl a komunistický režim nijak nepoškodily. Další oceňují jejich odboj, ale nesouhlasí s prostředky, jakými jej vedli.

Po listopadu 1989 se bratři Mašínové dočkali ocenění z rukou premiéra Mirka Topolánka a mistra Alexandra Vondry. Žádný z prezidentů jim ale vyznamenání neudělil.