Marta Gottwaldová: Světla stromků zvěstují světový mír

Marta Gottwaldová

Vánoční slova prezidentovy ženy se v 50. letech stala dalším z řady propagandistických projevů této doby, v nichž se i na Vánoce budovalo, kdy se zrušily sbírkové kasičky pod ozdobenými Vánočními stromy republiky na náměstích, protože v socialismu přece žádné dítě nouzí netrpí….

Československý lid se podle slov Marty Gottwaldové zařadil do dlouhé mírové fronty, kterou vede Sovětský svaz. Pravda je, že československý lid v moha frontách v té době stál, ale u poloprázdných obchodů na věci základní potřeby, kterých bylo tak málo, že stále platil přídělový lístkový systém.

Rozhlasový archiv uchovává dva vánoční projevy Marty Gottwaldové z 50. let. Jsou to dvě z mála jejích vystoupení na veřejnosti a je velmi pravděpodobné, že jí texty napsal některý z hradních poradců.

I když se Marta Gottwaldová na politické činnosti svého muže Klementa Gottwalda nepodílela, sdílela s ním vše, co život přinesl - včetně policejních prohlídek ve 30. letech. Nikdy však nevyvinula vlastní aktivitu ani snahu se v komunistickém hnutí výrazněji angažovat, dokonce nikdy nevstoupila ani do Komunistické strany Československa.

Když byl v roce 1934 na Gottwalda vydán zatykač a Národní shromáždění jej zbavilo poslanecké imunity, emigroval i s rodinou do Sovětského svazu. V roce 1935 se v Moskvě stal tajemníkem Exekutivy Komunistické internacionály.

Jestliže jí za první republiky manželství s Gottwaldem přinášelo problémy, v Sovětském svazu a po návratu do Prahy v roce 1945 nastala zcela jiná situace. Žila v blahobytu, byla váženou a uctívanou ženou.

Marta Gottwaldová se po roce 1948 dostala na Hrad jako žena prezidenta lidově demokratické Československé republiky. I když se v mnohém snažila napodobovat svoji předchůdkyni Hanu Benešovou, role první dámy jí nebyla vlastní. Neměla nikoho, kdo by poradil, jak se v nové životní situaci chovat, ostatně ona sama prý o jakékoliv rady nestála.

Je těžké říct, jaká byla Marta Gottwaldová ve skutečnosti. Komunističtí propagandisté ji představovali jako oddanou soudružku a bojovnici; tou určitě nebyla. Odpůrci rudé totality v ní pořád vidí úplného primitiva; tím nepochybně nebyla rovněž. Je nesporné, že i poté, co její manžel stanul v nejvyšších státních funkcích, si uchovávala návyky, které si osvojila v předválečných letech. Dlouho žila v nedostatku, proto se snažila šetřit i jako prezidentova manželka. Josefa Slánská, vdova po popraveném Rudolfu Slánském, která jistě neměla důvod se Marty Gottwaldové zastávat, podává svědectví o tom, jak v Moskvě nakupovala v obchodech pro vybrané funkcionáře potraviny a rozdávala je ostatním. "Pro mne sháněla, co mohla, nosila mi potraviny, ba i šaty mi koupila a k tomu - ubrus. Prostě to, co dostala, jen aby mi udělala radost," píše ve svých pamětech.

Gottwaldova smrt v březnu 1953 uspíšila také odchod Marty Gottwaldové – zemřela na karcinom 28. října 1953.