Makak lví – dvě mláďata najednou
Dne 19. prosince 2009 se narodil samičce Josefíně malý kluk, její první odchovávaný potomek, Druhé zimní mládě odložilo mediální představení toho prvního - narodilo se zkušené samici Vikině 21. ledna, den předtím, než měl být starší makak představen oficiálně světu. Mladší mládě je pravděpodobně samička.
Jde o 7. a 8. mládě odchovávané v Plzni, starší je již ve 3. generaci. V roce 2010 zaznamená jejich tlupa stěhování do nového pavilonu v rámci afrických a asijských expozic. Zatím jsou dlouholetými obyvateli tropického pavilonu Z.
Makak lví (Macaca silenus) je nejhezčí a nejvzácnější z makaků. Postaru se také nazývá wanderu (domorodé jméno) nebo opice vousatá. Makaků je asi 12 druhů a jsou většinou hnědí, pouze wanderu je černý s nádhernou stříbrnou hřívou.
Wanderu dorůstá velikosti 45 - 61 cm, ocas délky 25 - 39 cm je zakončen štětičkou; dosahuje hmotnosti 15 kg. Po 165 dnech březosti mívá 1 mládě, o které pečuje 2 roky. Samice dospívají v 5, samci až v 8 letech.
Hlavní potravou jim jsou plody, listí, ořechy i hmyz a drobní obratlovci. Obývají pralesy jihozápadní Indie. Žijí v malých skupinách s přísnou hierarchií. V přírodě jich je méně než 1000 ks (informace z počátku 80. let, nyní ještě podstatně méně). I jeho současný areál ve státech Madrás a Kérala je malý. Příčinou vysokého ohrožení druhu je úbytek lesů (plantáže) a malá rozmnožovací schopnost, kterou si zachovávají i v zajetí. Také v chov zoo je velmi ojedinělý. V roce 1984 jich žilo v zajetí pouhých 330 jedinců, v roce 1994 již 567.
Historie chovu makaků lvích v Plzni
Do Plzně dorazil první samec Mak v roce 1981 ze Zoo Liberec. Sehnat nepříbuznou samici bylo v tehdejších podmínkách takřka nemožné. V roce 1992 obdržel dvě různé partnerky, ale na založení rodiny bylo vzhledem k jeho vysokému věku (18 let) již pozdě. Po Makově úhynu se vedení zoo dlouho nerozmýšlelo a během krátkého období dovezlo 6 nových „wanderáků“. Bohužel se však makakové ve starém pavilonu opic neshodli a trochu to vypadalo jako v písni „Já mám devět kanárů, ty mě nejdou do páru“. Zkrátka opičky žily po dvojicích nebo trojicích a velkou rodinu nešlo utvořit. Proto samice Indra a Kotura odjely zpět do ciziny a byly vytvořeny dva páry, Hubert-Eva a Bruno-Mirunka.
Po několika letech přišla na svět první mláďata Mirunky a Bruna – Viki (1996) a Maki (1998), která potom prožila dospívání v již modernizované nezamřížované velké expozici se skálou za umělým sklem. Od té doby se postupně rodila další mláďata. Samec Hubert v roce 2001 zemřel, dožil se unikátního věku 30 let. Současnou rodinu tvoří nový samec Wuppi, Mirunka, Vikina a 4 mladí makakové.
Pozoruhodným jevem je skutečnost, že makakové se nebojí vstupovat do vodního příkopu, kde sbírají různé drobnosti - opice se totiž obvykle vodě vyhýbají!